Návštěvník brazilského městečka Candido Godói musí mít pocit, že vidí dvojitě. Kam se totiž podívá, tam vidí dvojčata. Obyvatelé tvrdí, že za to může Dr. Mengele.

V roce 1978 slaví úspěch film Hoši z Brazílie, kde se doktor Mengele v podání Gregoryho Pecka (1916-2003) snaží klonováním přivést na svět stovku nových Hitlerů. Je nominován na tři Oscary a zdá se, že by mohl být realitě blíž, než jeho tvůrce napadlo.

Mengeleho nová laboratoř?

Každé páté těhotenství v brazilském Candido Godói vede k narození dvojčat, většinou s blond vlasy a modrýma očima. Co je ještě divnější, rodí se v části obývané etnicky homogenní populací německých přistěhovalců.

S šokující odpovědí na otázku proč, přichází v roce 2008 argentinský historik Jorge Camarasa (1953-2015), který se specializuje na poválečný exodus nacistů do Jižní Ameriky.

Dvojčata jsou ovocem experimentů nacistického zločince Dr. Josefa Mengeleho (1911–1979), přezdívaného Anděl smrti. Ten se v koncentračním táboře v Osvětimi snažil svými zrůdnými experimenty zajistit pro Třetí říši dostatek dětí nadřazené rasy.

Mimo jiné rozením rasově dokonalých dvojčat. Po válce uprchl do Jižní Ameriky a lovcům nacistů se ho nikdy nepodařilo dopadnout. Camarasy tvrdí:

„Myslím, že Candido Godoi se stalo Mengeleho laboratoří, kde pokračoval v experimentech s dvojčaty a dosáhl překvapivých výsledků.“

Kudy chodil, léky trousil

Tvrzení opírá nejen o své výzkumy historie, ale údajně také o výpovědi obyvatel městečka, kteří si prý na Mengela vzpomínají. „Představil se jako Rudolph Weiss, říkal, že je veterinář a mohl by léčit náš dobytek.

Vypadal jako kultivovaný muž,“ tvrdí v Camarasově knize farmář Aloisi Finkler. Později prý nabízí lékařskou péči i lidem. Chodí od domu k domu, léčí ženy s křečovými žilami a dalšími zdravotními problémy.

„Dával jim medicínu nebo pilulky, které si přinášel sebou,“ vzpomíná jedna z žen na vyprávění své matky. „První dvojčata se narodila v roce 1963, tedy v roce, ze kterého pocházejí nejstarší zprávy o jeho přítomnosti,“ dodává Camarasa.

Genetické kejkle se nekonají

Vědci však Camarasovu teorii odmítají. Mengele sice studoval dědičnost a dvojčata, se svou řezničinou se však určitě nevěnoval genetice. Ta je tehdy ostatně ještě v plenkách.

Molekulu DNA sice objevil už roku 1869 švýcarský lékař Johannes Miescher (1844–1895), ale důkaz, že je nositelkou genetické informace podají Alfred Hershey (1908-1997) a Martha Chaseová (1927-2003) až v roce 1952. Od konce války má navíc válečný zločinec Mengele úplně jiné starosti.

Ukrývá se v Bavorsku jako rolník a dává si pozor, aby neprozradil, že je doktor. Když mu přesto začne hořet půda pod nohama, přesune se urychleně do Argentiny.

Tady sice několik let pracuje u farmaceutické firmy, ale určitě nemá vybavení ani náladu na žádné genetické kejkle.

„Jeho lékařské znalosti jsou v dobu už téměř 20 let zastaralé, a přestože je jeho život dobře zmapován, neexistují žádné důkazy, že by se v Jižní Americe nějakým experimentům věnoval,“ dodává publicista Brian Dunning.

Brazilci v tom nejsou sami

I kdyby vyvinul preparát ovlivňující narození dvojčat, ovlivnil by jím maximálně ženy jedné generace. Znalosti k modifikaci genetického kódu rozhodně neměl.

Navíc vychází najevo, že počet dvojčat, které v Candido Godói mnohonásobně převyšuje běžný průměr, je zaznamenán už kolem roku 1920. A navíc není Candido Gódoi jediným místem s podobnou anomálií. Podobná místa existují v Nigérii, v Indii či Rumunsku.

Podle vědců se o ni spíše než Mengele zasloužila genetická izolace komunity, dědictví zakladatelů a příbuzenské křížení.