Ochrana proti slunci, čistší vzduch, lepší dýchání, klidnější spánek, úleva od stresu a obrana před depresí… Stromy nabízejí řadu důležitých výhod. Výzkumy také naznačují, že hlavně jehličnany mohou pomoci předcházet některým vážným onemocněním!
Naši předkové znali léčivou sílu všemožných bylin a velmi si vážili také stromů. Tehdy se spoléhali na vlastní intuici a fantazii.
Dnes se můžeme opřít o vědecká zkoumání, která nám potvrzují, že stromy mají na lidské zdraví a život obecně velmi pozitivní vliv, a to i v mnohdy nečekaném směru či souvislostech.
Jako přírodní klimatizace
Stromy dokážou ochladit prostředí, ve kterém rostou. Vytvářejí totiž jakýsi baldachýn, který zastíní budovy, chodníky i cesty a brání jim v absorpci tepla, které by bylo znovu vyzařováno do okolí.
Stromy také ochlazují vzduch procesem, zvaným „transpirační chlazení“, kdy se voda uvolňuje z listů v podobě vodních par. Stromy však také hrají zásadní roli při zachování čistoty ovzduší.
Absorbují kysličník uhličitý a emitují kyslík a kromě toho také filtrují znečišťující látky, jako je třeba oxid siřičitý či oxid dusičitý.
Jemné částice, pocházející například z chemikálií, kovů nebo prachu, z nichž největší mají průměr, který se rovná pětině šířky lidského vlasu, mohou snadno proniknout do dýchacích cest a způsobit plicní i kardiovaskulární onemocnění anebo zhoršit již existující zdravotní problémy.
Stromy toto nebezpečí eliminují dvěma hlavními způsoby:
narážením do stromů a dalších rostlin se koncentrovaný mrak drobných částic rozptýlí a zředí, čímž se sníží riziko vdechnutí lidmi, ve druhém případě pak dochází k zachycení částic na listech stromů a keřů.
Lesní koupel
Stromy však mají daleko širší záběr, pokud se týká kladného vlivu na lidský organismus. Dokladem toho může být i metoda Shinrin-Yoku (můžete se setkat i s českým termínem šinrin-joku) zvaná lesní koupel.
Jedná se o meditační procházky lesem, které vedou ke snížení srdeční frekvence, krevního tlaku i produkce stresových hormonů, posílení imunitního systému a k celkovému zlepšení psychické pohody.
Tato metoda byla uznána japonskou vládou už v roce 1982 jako doporučený prostředek pro preventivní zdravotní péči. Poté se rozšířila do světa a dnes je velkým hitem například v zámoří.
Při studiích experti zjišťují zajímavé věci, například to, že krevní testy účastníků, kteří strávili 3 dny a 2 noci v horském prostředí mezi jehličnatými stromy, vykazují významné zvýšení aktivity těch součástí imunitního systému, jejichž zásadní funkcí je obrana proti infekcím, a likvidují také nádorové buňky.
Vědci připisují tyto změny kromě jiného vdechování vzduchu, který obsahuje fytoncidy, což jsou éterické oleje s antimikrobiální funkcí, kterými se stromy brání před škůdci.
Klid v duši
U dobrovolníků došlo rovněž ke snížení hladiny stresového hormonu adrenalinu.
O tom, že stromy zmírňují depresi a stres se přesvědčili i výzkumníci z americké Harvard University, podle které má zeleň navíc tendenci zvyšovat fyzickou aktivitu a chuť posilovat sociální vazby, což ve spojení s dalšími pozitivními vlivy vede k lepšímu fyzickému zdraví.
Během studie, trvající 8 let a sledující více než 100 000 žen, dále zjistili, že dobrovolnice, žijící v místech s bohatou zelení měly o 12 procent nižší úmrtnost na rakovinu a respirační nemoci než ty, které byly obklopeny menším množstvím vegetace.
Další studie prokázaly i jiné zdravotní benefity, jako je například pozitivní vliv stromů na astma i snadnější usínání a lepší spánek.
