Po dlouhá léta sváděli mnohdy nerovný boj s rakovinou především lékaři, a to s pomocí chemoterapie, ozařování nebo léčiv. Co kdyby však tuto práci najednou převzal někdo jiný?

Někdo tak malý, že svou pozornost dokáže zaměřit výhradně na buňky spojené s nádorovým bujením?

Řeč je o genetiky ze Šen-čenské univerzity upravené střevní bakterii Escherichia coli. Převratný nápad přitom vyšel ze skutečnosti, že některé druhy bakterií rakovinové buňky ochotně napadají.

Buď do nich proniknou, anebo se rovnou postarají o jejich likvidaci. Do první bojové linie je ale není možné nasadit jen tak. Podle vědců jsou sice „ochotné“, ale také neřízené, bez jakékoli kontroly by tedy mohly zničit i ostatní buňky.

V Šen-čenu si ale s tímto malým problémem dokázali efektivně poradit. Schopnosti „rakovinožravých“ bakterií totiž přenesly na již podrobně prozkoumanou Escherichia coli.

Zatímco jako součást přirozené mikroflóry bývá člověku prospěšná, existují také patogenní kmeny způsobující nebezpečná onemocnění.

Zkušení likvidátoři

Za tímto účelem stvořili čínští vědci hned dva umělé kmeny s odlišnými vlastnostmi. První z nich, označovaný jako mp105, byl navržen tak, aby v těle hostitele přežil pouze vymezený čas a následně sám uhynul.

Díky tomu by měl být schopen zacílit pouze na tkán zasaženou tumorem. Druhý kmen známý pod zkratkou m6001 byl naproti tomu vybaven tužším kořínkem, a také výjimečnou loveckou schopností.

Dokáže totiž vycítit, kterým buňkám chybí glukóza, což je pro rakovinné vetřelce charakteristický znak. O jiné bakterie by následně neměla m6001 projevit zájem.

Laboratorní úspěch

Účinnost byla nejprve otestována ve zkumavce, teprve poté vědci zkusili myši. A testy dopadly na výbornou. Kmen mp105 se ukázal jako zdatný kat rakovinných buněk. Dokonce se mu podařilo snížit množství imunitních buněk makrofágů.

V praxi to tedy znamenalo, že poté, co zničil základ nádoru, posílená imunita se již postarala o zbytek. Zdaleka nejlepších výsledků však bylo dosaženo ve chvíli, kdy byly obě varianty užity současně.