Pomalu svítá a Los Angeles se probouzí do nového dne. Jedna z losangeleských čtvrtí je ale na nohou už dávno. Na adrese 1579 Benedict Canyon právě zastavilo policejní auto. V jednom z domů místní smetánky je nalezen muž s prostřelenou hlavou. Kulce se nedokázal vyhnout sám Superman.

Tisk má po dlouhé době zase konečně pořádnou senzaci! Neporazitelný Superman, symbol dobra, síly a odvahy, je mrtev. A co víc, podle všeho svůj život ukončil vlastní rukou.

Veřejnost je takovou zprávou otřesena a netrvá dlouho, než se nezačnou objevovat první hlasy, které verzi o sebevraždě nechtějí věřit a tvrdošíjně ji odmítají. Ty odvážnější dokonce mají viníka.

Nemilosrdná lež

Chlapec, kterému bude jednou ležet celý Hollywood u nohou, přijde na svět 5. ledna 1914. Okolnosti narození George Keefera Brewera (1914–1959) nejsou příliš šťastné.

Rodiče chlapečka Don Brewer a Helen Lescherová zrovna neprožívají manželskou idylu, čerstvě narozený syn nemůže skomírající vztah zachránit a rodiče se brzy rozvedou.

Helen se s malým Georgem přestěhuje do Kalifornie, kde najde novou lásku. Ale ani manželství s Georgem Bessolem nemá skončit úspěšně. Zatímco mladý George tráví nějaký čas u příbuzných, pár se rozvede.

Když se vrátí domů, čeká jej matčina nemilosrdná lež – otčím spáchal sebevraždu!

Pro publikum stvořený

Složité rodinné vztahy budoucí muž z oceli zahání láskou k divadlu. Už na škole se intenzivně věnuje hraní a zpěvu a ve své píli stát se skvělým hercem nepolevuje.

Po střední škole pokračuje studiem na Pasadena Junior College a stále více propadá hereckému řemeslu. První velká příležitost, jak projevit talent, se Georgovi naskytne v roce 1939. Zahraje si malou, ale velmi důležitou roli v trháku Jih proti Severu.

Brzy poté mu svět Hollywoodu otevře náruč a smlouva u Warner Brothers na sebe nenechá dlouho čekat. Aby šel George slávě naproti, je nutné mu změnit i jméno. George Reeves zní přece daleko zvučněji než George Keefer Brewer.

Osudová nabídka

V roce 1951 dostane George Reeves osudovou nabídku. Zpočátku se trochu ošívá, hraní v seriálu se mu příliš nezamlouvá a prvotní seznámení s rolí na Reevese velký dojem neudělá.

Nakonec ale přece jen upnutý trikot Supermana s jeho pověstným červeným pláštěm oblékne. Supermanova dobrodružství se pravidelně vkrádají na obrazovky amerických rodin, žel bohu jsou ale hlavními diváky, kteří posuzují Reevesův herecký talent, převážně děti. Takhle si svou kariéru urostlý pohledný muž nepředstavoval.

Role budí rozpaky

Se Supermanem George sice získá punc silného muže, jehož nezastaví žádná kulka, ovšem někteří se nevyvarují posměšných poznámek na Reevesovu adresu.

Muž jeho vzrůstu natěsnaný do upnutého dresu s velkým S na hrudi budí u některých matadorů Hollywoodu přinejmenším rozpaky. I když se Reeves objeví ještě v několika světoznámých snímcích, vždy se jedná o titěrnou roli.

Na ulici i na tiskovkách na něj lidé pokřikují jako na Supermana. Muž z oceli si uvědomuje, že se protivné škatulky jen tak nezbaví.

Děti chtějí důkazy

O tom, že cílová skupina, která Supermanem doslova žije, je jiná, než byl prvotní předpoklad, se Reeves přesvědčí záhy. Sponzoři, bez jejichž vydatné pomoci by projekt těžko vznikl, nutí Reevese objevovat se na veřejných akcích.

Jak jinak než v kostýmu muže z oceli. „Opravdu tě nemůžu zastřelit?“ ptá se na jedné z akcí chlapeček a míří při tom na Reevese pistolí, již ukradl tatínkovi. Přítomní polknou na prázdno a muž v dresu Supermana udělá krok vzad.

Chvíli trvá, než se organizátoři akce vzpamatují a chlapci zbraň odeberou. „Ten kostým už na sebe nevezmu,“ oznamuje nabroušeně Reeves jednomu ze sponzorů. Dny plynou a je nad slunce jasné, že Reevesovi Supermana už nikdo neodpáře.

Navíc se od něj začínají odvracet i producenti, kteří chystají další filmy o neohroženém hrdinovi. „Bojí se, že by si tě lidé spojovali spíš s dětskou postavou a film nebyl úspěšný,“ šokuje George jeden ze spolupracovníků.

„Zastřelí se!“

Hodiny odbily půlnoc. V Benedict Canyon to žije. Skupina mladých lidí vydatně posílených alkoholem se skvěle baví. Jen jeden bručoun se k jejich rozverné debatě nechce přidat. George Reeves není tu noc v příliš dobré náladě.

„Pojď ještě na chvíli k nám,“ láká spoře oděného Supermana jeho snoubenka Leonore Lemmonová (1923–1989). Ten skutečně několik minut setrvá, ovšem zanedlouho jde spát. Unaveně vystoupá do schodů a odebere se do ložnice.

Skupinka přátel se dobře baví i bez něj, dokud jejich vášnivou opileckou debatu nepřeruší hluk. „Otevřel zásuvku nočního stolku a vytáhl pistoli. Zastřelí se!“ šokuje Leonore přítomné. O několik okamžiků později se skutečně ozve výstřel!

Potupná podívaná

Skupinka přátel volá policii až s notným zpožděním. „Ležel nahý na posteli. Krev, která se ze smrtelného zranění rozlila po prostěradle, vypadala přesně jako jeho rudý supermanovský plášť,“ vylíčí později jeden z vyšetřovatelů. Ohledání netrvá dlouho.

„Vypadalo to, jako by si sedl na kraj postele a stisknul spoušť,“ vyplývá z policejního protokolu. Co se ale skutečně ten večer v Reevesově ložnici odehrálo? Proč by představitel Supermana spáchal sebevraždu v domě plném přátel a navíc téměř nahý?

Chybné postupy?

Na první pohled jasná sebevražda. Pár důležitých detailů ale do příběhu rozhodně nezapadá. Přátelé, kteří byli v tu noc v Supermanově domě, hovoří o jednom výstřelu. Ovšem při ohledání místa se najdou celkem tři díry po projektilech.

Kulka, která ukončila Reevesův život, se našla ve stropě. Další dvě v podlaze. Všechny pocházejí ze stejné zbraně – Luger s ráží .30. Na pistoli se navíc nenajdou žádné otisky prstů. Reevesovy ruce jsou naprosto čisté. Není na nich ani zrníčko střelného prachu.

Supermanovo tělo je navíc před samotnou pitvou dokonale omyto a případné důkazy tak nenávratně ztraceny. Nesedí však ještě něco. A tím jsou viditelné modřiny na hercově hrudi i na tváři. Nikdo z jeho přátel však nevypověděl, že by se herec porval.

Za vším hledej ženu

Zatímco se Superman vydává na svůj úplně poslední let na onen svět a dost možná ne zcela dobrovolně, dobový tisk má o příčině jeho úmrtí jasno. „Muž z oceli spáchal sebevraždu.

Nemohl snést, že nedostával role, po kterých toužil,“ křičí z titulních stran časopisů. Ti, kteří Reevese ale dobře znají, začínají o celé nešťastné události pochybovat.

„Rozhodně nepatřil mezi ty, kteří by si sáhli na život,“ má jasno jeden z jeho nejbližších přátel.

„Tu noc jsem měla velmi zvláštní telefonát,“ připustí téměř až o rok později Phyllis Coatesová (*1927) a přizná, že jí v osudovou noc volala Reevesova zhrzená milenka Toni Mannixová (1906–1983), již herec opustil.

Mannixová měla do telefonu zoufale křičet, že Reeves byl zavražděn. Mohla jej mít na svědomí právě ona? Podle přátel rozchod se seriálovým hrdinou nesla více než těžce.

Navíc se měla údajně krátce před svou smrtí doznat k činu knězi, aby se očistila od hříchu a mohla pokojně odejít.