O vývoj v oblasti stíhacího letectví se předně postaraly tři velmoci. Kromě Američanů se snažili nebe opanovat především Francouzi a také Britové. Jejich ministr války Richard Burdon Haldane sice nebeské stroje zavrhl hned v počátku, kdy sedm let po uskutečnění prvního pilotovaného letu bratří Wrightů v roce 1910 prohlásil: „Nemyslím si, že letadla budou mít nějaký možný význam pro válečné účely.“

O tom, jak moc se mýlil, svědčily už v roce 1913 výdobytky britské strojírenské společnosti Vickers. Ta nasadí první stíhací letouny přímo do bojů mezi lety 1915 a 1916.

Gunbus na scéně

Úplně první skutečně válečné letadlo spatřili Britové na londýnské letecké výstavě v únoru roku 1913. Šlo o „otce“ pozdějšího dvojplošníku FB.5 zvaného Gunbus. Vystavený experimentální dvojplošník, jak zněl jeho název, měl relativně krátký střední trup, tzv.

gondolu, a trup vzadu. Na přídi pak byl přimontován kulomet Vickers-Maxim, jenž byl obsluhován střelcem usazeným v samotném nose gondoly. Až za ním byl pilot. V první světové válce hojně užívaný typ FB.5 už byl ale značně modernější, v kokpitu disponoval otáčkoměrem měřícím rychlost otáček motoru, výškoměrem a rychloměrem.

Jedničkou jen na chvíli

Britské vojenské vzdušné síly jej hojně využívaly po dva roky, vpředu umístěný kulomet byl vyměněn za ten od společnosti Lewis. Tím se stal skutečně prvním letounem určeným výhradně k leteckým soubojům a jde tak o první stíhací letoun v operační službě na světě!

Ačkoliv se do útoku v oblacích pustil s plnou vervou v roce 1915, už koncem téhož roku byl postupně doslova zastíněn stíhačkou Fokker Eindecker. Na výsluní se ještě pár měsíců dral vylepšený model Vickers FB.9, který sloužil ve spojenecké Francii, doba Gunbusu ale nenávratně skončila, poslední letadla byla využívána pouze pro účely tréninku.

Společnost Vickers ale neházela flintu do žita a pustila se do vývoje dalších stíhacích letounů, které by mohla nasadit ve Velké válce.

Unikátní model

Jednoposádkový bojový letoun s názvem Vickers FB.26 Vampire ovládl nebe v letech 1917 až 1918, nedosáhl ale takové pověsti a věhlasu jako Gunbus. K jeho pověsti se přiblížil až bombardér Vickers Vimy, jenž však vstoupil do služby příliš pozdě na to, aby nějak zásadně ovlivnil válku.

Pojem „Vickers“ se i tak bezpečně vryl do paměti Němcům. Ti i v pozdějších letech britské letouny označovali tímto názvem bez ohledu na to, o jaký typ skutečně šlo. Legendární stíhačka nevzlétla naposledy v roce 1916, ale překvapivě až v roce 1968!

O dva roky dříve totiž byla vyrobena unikátní replika prvoválečného stroje. Nyní je technický skvost vystaven v Královském muzeu letectví v Hendonu poblíž Londýna.