Starověký Egypt: Otroci si za útěk vykoledovali výprask

Po faraonovi je druhým nejdůležitějším staroegyptským úředníkem vezír. V Egyptě úřadují hned dva, jeden spravuje Dolní, druhý Horní Egypt. Mohou se jimi stát jedině královští synové nebo členové vládnoucího rodu. Starají se o administrativu a pokladnu.

Celý Egypt se dělí na 42 nomů (kraje) v čele s vysokými úředníky. Ti tvoří společně s dvorskými hodnostáři, písaři a kněžími druhou nejvyšší vrstvu společnosti hned po královské faraonově rodině. Tvoří ale pouhých 5 % obyvatel.

Sluhové jsou svobodní, mohou od svého pána odejít, kdykoli se jim zachce. Za svoji práci dostávají odměnu. Existují celkem tři druhy sluhů. Vebau, číšník, který obsluhuje u stolu. Šemsu, jenž doprovází pána ven.

Šemsu Hapuseneb si nese hůl, srolovaný koberec a košťátko. Jakmile se jeho pán Sennefer zastaví, okamžitě mu rozbalí koberec. Sotva na něj pán dosedne, okamžitě ho ometá. Třetí skupinu tvoří sluhové čekající na pánovo zavolání. Jiní pak pracují v kuchyni a uklízejí.

Nejnižší vrstvy vykonávají přesně daná povolání a nemají jednoduchý život.

Rolníci: Čekají na životodárnou vodu

Vrstvu svobodných, ale chudých obyvatel doplňují také zemědělci. Během dubna a května shromáždí v sýpkách pšenici a ječmen a písaři zaznamenají množství úrody. Černý inkoust patří ječmenu, červený pšenici. Úroda se poté pečlivě dělí mezi dělníky a pekárny.

Když se blíží červnový slunovrat, čekají rolníci, jak stoupne hladina Nilu. Práce na poli jim pak začne znovu v listopadu, kdy se řeka vrátí do svého koryta. Mezitím ale stihnou v létě třeba sčítat dobytek pro účely stanovení daní.

Práci na poli rolníci zahajují v listopadu, kdy se Nil vrací do svého koryta.

Řemeslníci: Musejí poslouchat vezíra

Vezír, správce země pověřený faraonem, může přikazovat venkovským obyvatelům povinnou robotu na veřejných zakázkách, a to i svobodným řemeslníkům. Třeba na Cheopsově pyramidě jich pracuje asi 100 000 po dobu dlouhých dvaceti let.

Stává se to úkolem hlavně pro kameníky. V Egyptě pracují i košíkáři, malíři, pekaři, tkalci a koželuhové.

Čas na zábavu v podobě hudby a tance se najde až po splnění pracovních úkolů.

Vojáci: Maso obilí dostanou jako příplatek

Nižší a střední vrchnost se stává líhní pro armádní důstojníky. Vojenské povolání se zde často dědí. Prosté vojáky tvoří ti nejchudší. Postupně se egyptské vojenské jednotky mění v profesionální armádu.

Vojákům nenáleží za jejich službu žádný plat, ale jenom odměna v naturáliích. Dostávají půdu. Přilepšit si mohou jenom členové královské gardy, kteří získávají navíc ještě maso a obilí.

Výjevy z každodenního života se objevují i na stěnách hrobek.

Otroci: Pána musí poslouchat na slovo

Skupinu otroků, nejnižší společenskou vrstvu, tvoří hlavně cizinci z válečných tažení. Patří královské pokladně, která je může kdykoli vyměnit nebo prodat. Otroci nemají přesně dané právní postavení.

Na rozdíl od starověkého Řecka a Říma mohou dokonce vlastnit majetek a někomu ho odkázat. Se svolením svých pánů třeba i nakupují půdu. Musí ale svého pána poslouchat. Haremheb vyhlašuje pátrání po svém zmizelém otrokovi, který utekl.

Jakmile ho dostihnou, čeká ho pěkný výprask. Otrokyně se sňatkem se svobodným sluhou může dostat z otroctví.