Hanno Mořeplavec už po několikáté zavelí k proplutí Héraklovými sloupy. Tentokrát však nezamíří k západnímu pobřeží Afriky, ale vydává se na širý oceán. Po několika týdnech úmorné plavby spatří kartaginští námořníci na obzoru zemi. Je možné, že Kryštofa Kolumba předběhli kromě Vikingů také Kartaginci?
Tradičně se jako datum objevení Ameriky uvádí letopočet 1492, kdy italský rodák ve španělských službách Kryštof Kolumbus (1451 – 1506) přistál na Bahamských ostrovech.
Jenže už i konzervativní historikové uznávají, že s tím Kolumbovým prvenstvím to nebude tak horké. Již kolem roku 1000 totiž k břehům Nového světa prokazatelně dorazili Vikingové. Ti dokonce na kanadském ostrově Newfoundland založili osadu.
Co když však ani oni nebyli prvními cizinci, kteří světadíl na západní polokouli spatřili?
Geniální mořeplavci
Do Egypta připlouvají fénické lodě obtížené nákladem purpuru, drahých tkanin i vzácného dřeva. Zhruba od roku 1000 př. n. l. nemají Féničané na moři konkurenci. Jejich lodě brázdí Středozemní moře křížem krážem a nikdo nemá větší znalosti mořeplavby než oni.
Pokud bychom tedy uvažovali o tom, že nějaký národ mohl objevit Ameriku již ve starověku, jmenovali bychom Féničany na prvním místě. Existují nějaké důkazy, že byli schopni tak dalekou plavbu uskutečnit?
Záhadný nápis
„Jsme synové Kananeje a přišli jsme z královského města Sidónu, v kterém se obchodník stal králem.… Vypluli jsme s deseti loděmi z Ezeonu z Rudého moře. Plavili jsme se dva roky a obepluli jsme zemi Ham.
Dotkla se nás ruka Baala a oddělila nás od ostatních, takže jsme dopluli dvanáct mužů a tři ženy do nové země,“ říká text ve féničtině. Byl objeven koncem devatenáctého století a na vědce zapůsobil jako kámen hozený do vody. Proč?
Nachází se totiž nedaleko brazilského města Joao Pessoa. Jde o důkaz, že se Féničanům podařilo doplout do Jižní Ameriky? Odborníci si brzy povšimli, že nápis obsahuje gramatické chyby, a proto ho označili za podvrh.
Americký profesor Cyrus Herzl Gordon (1908 – 2001) však se svými kolegy nesouhlasil. „Nápis odpovídá fénické gramatice z prvního tisíciletí před naším letopočtem,“ tvrdil. Jak je to tedy s pravostí nalezeného textu? Svědčí ještě nějaké indicie o plavbách Féničanů do Ameriky?
Odvážný admirál
Pokud mluvíme o Féničanech, nesmíme zapomenout na jejich mocnou prosperující kolonii Kartágo. Právě zde se narodil jeden z největších starověkých objevitelů Hanno Mořeplavec (525 – 440 př. n. l.).
V době, kdy se všichni námořníci báli plout za Héraklovy sloupy (dnešní průliv Gibraltar), on se tudy plavil hned několikrát a prozkoumal pobřeží západní Afriky. Odvážil se jednou na širé moře a doplul až do Ameriky?
Jeho návštěvu má dosvědčovat stéla nalezená poblíž města Hawley v Pensylvánii. Říká se na ní: „Toto je monument postavený Hannem, neničte ho.“ Mohl by být nápis pravý? Další důkaz o návštěvě Kartaginců v Americe se údajně nachází na kartaginských penězích.
Americký paleontolog Mark McMenamin (*1957/ 58) prý rozpoznal na mincích z Kartága z roku 350 – 320 př. n. l. mapu světa, na níž podle jeho přesvědčení nechybí ani Amerika. Nemá však vědec příliš bujnou fantazii?
