Injekce botulotoxinu nemají své místo pouze v estetické medicíně. Čím dál častěji se totiž začínají prosazovat jako efektivní léčba k chronické migréně. Stačí jen vydržet 31 „bodnutí“.
Vůbec poprvé byl botox použit v 70. letech minulého století k léčbě očních onemocnění jako je blefarospazmus (mimovolní tonické a spastické kontrakce očních víček).
Od té doby se ukázal také jako řešení dalších zdravotních komplikací, včetně dysfunkce močového měchýře, svalových kontrakcí nebo nadměrného pocení v podpaží. Průlom v jeho užití však přišel až s rokem 1998.
Malé pošťouchnutí
Tehdy totiž plastický chirurg Bahman Guyuron ohromil vědeckou veřejnost prohlášením, že někteří z jeho pacientů využívající botox ke kosmetickým účelům, ohlásili zlepšení migrenózních stavů.
Povzbuzeni neoficiálními důkazy, začali od té chvíle výzkumníci formálně studovat jeho účinnost pro léčbu chronických migrén.
Teprve v roce 2010 byl ale na základě výsledků dvou klinických studií PREEMPT 1, 2 (Phase III Research Evaluating Migraine Prophylaxis Therapy), onabotulinumtoxin A Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) oficiálně schválen.
Jak na chemický koktejl?
Podrobný výzkum totiž odhalil, že botulotoxin účinkuje na nervový systém v mnoha úrovních, a to na základě blokády uvolňování neurotransmiterů.
Dochází tedy k redukci uvolňování nejen acetylcholinu na alfa motorických nervových zakončeních ve svalu, ale zároveň s inhibicí gamaneuronů snižuje aktivaci intrafuzálních svalových vláken ve svalových vřeténkách.
Cílená „bodnutí“
Roztok se aplikuje podkožně do přesně vymezených 31 bodů ihned po naředění preparátu. Efekt by se měl poté dostavit zhruba sedm dní od aplikace, přičemž maximum účinku by měli pacienti pocítit zhruba po měsíci.
Může se však stát, že se účinek dostaví až od druhé aplikační návštěvy. Pokud se posléze léčba ukáže jako úspěšná, dochází k opakovaným aplikacím vždy jednou za 3 měsíce.
Stejně jako každá látka, i s botoxem se pojí jisté nepříjemné komplikace v podobě padajícího víčka, slabostí svalů nebo poruch polykání. Po vstřebání by ale měly nežádoucí účinky vymizet.
Autorka: Karolína Steinbergerová
