Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.
Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane jen spletenec našedlého dýmu. Sedmičlenná posádka nepřežije. NASA zastavuje lety na dva a půl roku. Za tu dobu vyladí všechny nedostatky. Nebo alespoň ty aktuální.
O tom, že lety do vesmíru jsou vždycky rizikem, svědčí i 1. únor roku 2003. Do bezpečného návratu raketoplánu Columbia zbývá jen 15 minut. Vše vypadá nadějně, první exemplář Space Shuttle určený pro lety až do vesmíru bohužel neskončí dobře. Havárii ve výšce 60 kilometrů nad Texasem nepřežije celá 7členná posádka.
Program Space Shuttle není pro NASA úplnou revolucí. Jde už o čtvrtý program lidských vesmírných letů. Mezi roky 1981 až 2011 se díky v podstatě rutinně létá na oběžnou dráhu Země. Co je jeho hlavním smyslem – kromě této přepravy?
Vyvinout raketoplány, jejichž části by se daly znovu používat. První vlaštovkou ve vývoji je Enterprise. Ta se ale na rozdíl od té z populárního science-fiction Star Trek nepodívá ani na orbitu, má jen roli demonstrátoru.
Vavříny tak patří až raketoplánům Columbia, Endeavour, Challenger, Discovery a Atlantis. Jsou si podobné, ale každý je vývojově o něco lepší. Celkem odletí 135 misí a přepraveno bude 355 astronautů z 16 zemí světa. Někteří se dokonce zaletí podívat na matičku Zemi z výšky vícekrát.
Pokud se podíváte na raketoplán v okamžiku startu, skládá se z již zmíněných stupňů SRB, které brzy odletí po vlastní ose, odhazovací nádrže a hlavně družicového stupně, kterému se říká orbiter. Je vybavený motory a umí přepravit až osmičlennou posádku.
Raketoplánem lze samozřejmě přepravovat materiál a zásoby – třeba na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Tenhle monstrózní kurýr tam dokáže doručit při jedné návštěvě 23 000 kilogramů nákladu. A co se děje dál?
Orbiter sestoupí do atmosféry a přistane jako kluzák na kosmodrom Kennedyho vesmírného střediska na Mysu Canaveral ostrova Merritt na Floridě, nebo na Edwardsově letecké základně v Mohavské poušti v Kalifornii.
Koupili byste si letenku?
Projekt počítá s životností strojů na 10 let nebo 100 startů. Poptávka letů je ale o něco nižší, než NASA předpokládá a nenaplní se ani vize 24 zamýšlených misí Space Shuttle za rok. Nahoru se vyšplhá i cena.
Projekt zaměstná na 5000 lidí a také náklady na start jsou vyšší, než se odhadovalo. V plánu jsou také nové orbitery pro 64 cestujících. Na konci 80. let by taková letenka pro jednoho přišla na 1,5 milionu dolarů. Na vesmírný autobus ale nakonec nedojde.
Jako poslední z projektu vzletí v červenci 2011 Atlantis a program Space Shuttle formálně skončí 31. srpna 2011.
