Příroda je v mnoha směrech fascinující a nad některými fyzickými výkony zvířat člověk může jen žasnout. V jaké rychlosti se pohybují tvorové na souši, ve vodě nebo ve vzduchu? Může se k nim člověk vůbec přiblížit?

Nejrychlejší na souši

Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus)

Výskyt: Afrika

Řád: šelmy

Hmotnost: 21–72 kg

Délka: 105–152 cm, 65–90 cm ocas

Výška: 70–94 cm

Rychlost: 120 km/h

Gepard patří mezi nejrychlejší sprintery na Zemi. Vždyť na trati o délce půl kilometru je schopen dosáhnout rychlosti kolem 96 km/h! Jak je to možné?

Za vše vděčí své unikátní stavbě těla, a to především neobyčejně ohebné páteři, která se při běhu chová jako pružina. Na rozdíl od jiných kočkovitých šelem nemá zcela zatažitelné drápy, které mu pomáhají se dobře odrážet od země.

Rovnováhu koriguje pomocí dlouhého ocasu, díky kterému dokáže manévrovat i při velmi vysoké rychlosti. Gepard se pak při běhu prakticky nedotýká země a pohybuje se až 7 metrů dlouhými skoky.

Sprintuje ale pouhých pár desítek vteřin, jelikož se jeho tělo extrémně přehřívá a gepard je po chvíli zcela vyčerpaný.

+ porovnání člověka: Usain Bolt: 44,72 km/h

Vidloroh americký (Antilocapra americana)

Výskyt: Severní Amerika

Řád: sudokopytníci

Hmotnost: samci až 60 kg

Délka: 140 cm

Výška: 100 cm

Rychlost: 100 km/h

Pokud se gepard řadí mezi nejrychlejší sprintery, pak vidloroh je rekordmanem na středně dlouhé, až dlouhé vzdálenosti. Vidloroh představuje přechod mezi čeleděmi jelenovitých a turovitých a patří mezi nejstarší savce na světě.

Studie prokázala, že na 1,5 km dlouhé trati udrží rychlost 68 km/h a osm kilometrů dokáže v kuse běžet tempem 65 km/h. To mu umožňují především velké plíce, objemné srdce a široká průdušnice.

Specialitou vidlorohů jsou také vysoké výskoky na místě, kterými varují ostatní před nebezpečím. Například pumu jsou schopni spatřit na 6 km daleko.

Tato zvířata bohužel potkal po příchodu bělochů na kontinent podobný osud jako bizony a velká část z nich byla pozabíjena. Momentálně žije v Severní Americe přibližně 400 000 jedinců.

Pštros dvouprstý (Struthio camelus)

Výskyt: Afrika

Řád: pštrosi

Hmotnost: 90–130 kg

Délka krku: 90–95 cm

Výška: 1,8 až 2,75 m

Rychlost: 100 km/h

Pštros dvouprstý je nejen největším nelétavým ptákem na světě, ale patří i mezi nejrychlejší běžce. Vděčí za to svému zvláštnímu vzhledu, dlouhému krku, a především silným nohám. Díky tomu pak může dosáhnout až téměř stokilometrové rychlosti.

Pštrosi stojí na dvou prstech, přičemž větší vnitřní prst se podobá kopytu a umožňuje těmto ptákům i běh na dlouhé trati. Po dobu jedné hodiny mohou běžet rychlostí kolem 50 km/h. Za den jsou schopni urazit i kolem 40 km.

Není ale radno se s nimi potkat, jsou klasifikováni jako nebezpečná teritoriální zvířata, která se nezdráhají zaútočit i na člověka pomocí svých silných nohou.

Nejrychlejší ve vzduchu

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)

Výskyt: po celém světě kromě Antarktidy

Řád: sokoli

Hmotnost: 500–750 g

Délka: 35–50 cm

Výška: 47–56 cm

Rozpětí křídel: 85–115 cm

Rychlost: 389 km/h (při střemhlavém letu)

Podle všech dostupných měření je sokol nejrychlejším tvorem planety a patří mezi rozšířený druh dravých ptáků. Má dlouhá, špičatá křídla, kterými rychle mává (plachtí pouze v krátkých úsecích).

Tito ptáci loví téměř výhradně v letu a na svou kořist útočí svými pařáty. Při střemhlavém letu dolů dosahují neuvěřitelné rychlosti, více než 300 km/h! Svou kořist si sokol hledá z velké výšky, do které se dostává krouživým stoupáním.

Při útoku přitáhne křídla k tělu a na svou budoucí potravu začne doslova padat. Aby se v této rychlosti ale sám nezranil, snaží se zasáhnout především křídlo kořisti.

+ porovnání člověka: při volném pádu lidské tělo dosáhne přibližné rychlosti 180 km/h

Tadarida guánová (Tadarida brasiliensis)

Výskyt: Severní, Střední a Jižní Amerika

Řád: letouni

Hmotnost: 13 g

Délka: cca 9 cm

Rozpětí křídel: 28 cm

Rychlost: 160 km/h

Vědci už po staletí zkoumali ptačí tělo jako vzor stroje na létání. Mezinárodní studie zkoumající netopýry ale prokázala, že brazilský netopýr tadarida se dokáže pohybovat vzduchem rychlostí až 160 km/h.

Této extrémní rychlosti dosahují netopýři kombinací mnoha faktorů – mají výjimečně aerodynamický tvar těla a dlouhá štíhlá křídla. Stali se tak rekordmany ve vodorovném létání. Vědci z počátku těmto údajům nevěřili.

Průměrně netopýři létají rychlostí 75 km/h a s použitím echolokace loví do otevřené tlamy drobný hmyz. Při výzkumu ale samička tohoto druhu netopýra vyvinula rychlost kolem 160 km/h.

Rorýs obecný (Apus apus)

Výskyt: Evropa, severní Afrika, Asie

Řád: svišťouni

Hmotnost: 34–52 g

Délka: 17–19 cm

Rozpětí křídel: 42–48 cm

Rychlost: 170 km/h

V ptačí říši se rorýsi řadí mezi vůbec nejlepší letce a na první pohled je lehce rozpoznáme. Jejich let je totiž výrazně rychlý, svištivý a prudký. Charakterizují ho také rychlé nárazy křídel.

Tito ptáci žijí v migrujících skupinách a vyskytují se téměř na celém světě. S výjimkou hnízdění se zdržují pouze ve vzduchu, kde i spí, pijí a páří se. Svůj svižný let kombinují s plachtěním, během kterého mohou nabrat výšku až dvou kilometrů.

Během klesavého letu pak často upadají do mikrospánku. Aby nedošlo ke zranění, vypíná při tom jen jedna polovina mozku, druhá kontroluje let. Denně nalétají tyto ptáci až 900 km, přičemž nejdelší let rorýse byl změřen v délce 10 měsíců.

Nejrychlejší ve vodě

Plachetník širokoploutvý (Istiophorus platypterus)

Výskyt: většina světových oceánů

Řád: ostnoploutví

Hmotnost: 90 kg

Délka: 170–300 cm

Rychlost: 110 km/h

Tato modrošedě zbarvená ryba, podobná mečounovi, patří mezi vodní rychlíky. Jedná se o dravce, který loví při hladině nebo ve středních hloubkách. Plachetníkova rychlost se přibližuje 110 km/h, takže by stometrový bazén zdolal v čase kolem 4,8 sekundy.

Dá se velice snadno rozpoznat díky vztyčené hřbetní ploutvi, která se mu táhne po celé délce hřbetu.

Pro dosažení kýžené rychlosti se pak tato ploutev během plavání složí dolů a ke straně, aby plachetníka nebrzdila.  Dalším nápadným znakem je také dlouhý rypec, pomocí kterého ryba loví drobnější ryby nebo sépie.

+ porovnání člověka: Michael Phelps plave rychlostí okolo 10 km/h.

Kosatka dravá (Orcinus orca)

Výskyt: Tichý oceán, pobřeží Kanady, Island, Norsko

Řád: kytovci

Hmotnost: cca 10 tun

Délka: 9 metrů

Rychlost: 55 km/h

Kosatka dravá je největším zástupcem čeledi delfínovitých a současně jde o nejrychlejšího savce ve vodě. Název „orca“ získal tento dravec od starých Římanů, v překladu znamená démon pocházející z pekla.

Tito snadno rozpoznatelní kytovci vděčí za své plavecké umění především svému dokonalému hydrodynamickému tvaru, ale také neobvyklé stavbě kůže, která je hladká a nezvykle pružná.

Průměrně se pohybují rychlostí 10 až 13 km/h, dokážou ale vyvinout rychlost až 55 km/h. Kosatky si navíc k rychlosti dopomáhají speciálním plaveckým stylem.

Plavou těsně pod hladinou vody, pak se nad ní rychle zvednou a zase se ponoří, a to vše v jednom rychlém pohybu. Tato technika pak pomáhá kosatkám zachovávat potřebnou energii.

Tučňák oslí (Pygoscelis papua)

Výskyt: Antarktida

Řád: tučňáci

Hmotnost: 9 kg

Výška: až 90 cm

Rychlost: 40 km/hod

Tučňák oslí se vyskytuje kolem jižního polárního kruhu. Jedná se o společenský druh, který hnízdí v různě početných koloniích o desítkách, ale i tisícovkách párů.

Dlouhodobě se řadí mezi nejrychlejší zástupce svého druhu pod vodou, přičemž vyvíjejí rychlost až 40 km/h. Díky své unikátní anatomii patří mezi vynikající potápěče, dokážou se ponořit do hloubky kolem 170 metrů.

Zato na souši se pohybují značně nemotorně, jelikož mají končetiny úplně na konci těla, aby nepřekážely při plavání, ale sloužily jako kormidlo.