Roku 1794 probíhá v Kongresu Spojených států amerických hlasování o tom, zda se budou důležité zákony překládat i do němčiny. Kdo je pro? Zvedne se několik rukou. Kdo je proti? Les paží vyletí nahoru. Kdo se zdržel hlasování? Nesměle se vysune jedna ruka. Všechno je jasné, angličtina tu má navrch!
Myslíte si, že je to nesmysl přitažený za vlasy? Že v USA byla od začátku jasnou úřední řečí angličtina? Jenže odkud se tedy vzala legenda, ve které němčině zkazil v Americe kariéru jedničky jediný hlas?
A aby to bylo co nejpikantnější, zmastil jí to prý právě přistěhovalec s německým původem! Osamělá ruka totiž patřila pensylvánskému poslanci s germánskou krví Fredericku Augustu Mühlenbergovi (1750–1801).
Jeho krajané mu to jaksepatří osladili… Kdy se vlastně objevili Němci v Americe? Údajně už v první polovině 17. století, jenže byli k nerozeznání od Holanďanů, a tak to nelze nijak přesně dokázat. Masově se ale do Severní Ameriky vrhli během 18. století.
Většina německých přistěhovalců z Evropy osídlila Pensylvánii, šestou britskou kolonii. Nemohli si ale moc vyskakovat, protože ačkoli v některých okresech měli až 75 % německy mluvících obyvatel, celkově v tomto státě Unie nikdy netvořili víc než třetinu.
Muž s razancí kombajnu
Podle údajů ze sčítání lidu v Americe roku 1790 bylo mezi zhruba 4 miliony obyvatel USA jenom 8 – 10 % původem z Německa. Abychom zjistili, jak to s němčinou doopravdy bylo, musíme se podívat do Pensylvánie, germánské bašty, za hlavním aktérem této aféry.
Frederick August Mühlenberg patří k jedné z tamních významných rodin. Jeho otec Henry Melchior Mühlenberg (1711–1787) není jen tak někdo. Do Ameriky přišel jako misionář roku 1742 a založil tu luteránskou církev.
Frederick, narozený už v Americe, má díky němu zaručeno, že kamkoli půjde, nikdo ho nepřehlédne. Nechybí mu ani obrovská ctižádost uspět. Šplhá po kariérním žebříčku až k nejvyšším metám, stává se dokonce prezidentem parlamentu v Pensylvánii (1789–1797).
Po válce za nezávislost (1775–1783) ho roku 1789 ambice dovedou až do poslaneckého křesla Kongresu ve Washingtonu, kde ho zvolí mluvčím Sněmovny reprezentantů.
Z Němců se stávají Američané
Nikdy mu ale nepřísluší role, kde by mohl rozhodovat, jakou řečí se v mnohonárodnostním kotli přistěhovalců z různých končin světa bude mluvit. Teprve roku 1794 nastává určitá šance něco ovlivnit. Frederick se ale zdrží hlasování a své rozhodnutí komentuje:
„Čím rychleji se z Němců stanou Američané, tím lépe.” Jeho názor mu vynese obrovskou kritiku mezi jeho německými krajany. Právě tehdy vzniká fáma, že záměr pensylvánských Němců udělat ze své mateřštiny jazyk číslo jedna o fous nevyšel.
Mühlenbergově komentáři ale dal za pravdu čas. Většina německých rodin v USA byla na přelomu 18. a 19. století už dvojjazyčná a německy si povídali jenom doma.
Snaha by byla, ale výsledky nejsou
V Pensylvánii se ale činili, aby se na jejich rodný jazyk nezapomnělo. Němcům se v zákonodárném shromáždění podaří už roku 1778 prosadit, že protokoly z jednání budou ve stejném počtu v němčině i angličtině.
Podobně to dopadlo i v dalších státech USA s početnější menšinou německých osadníků. V Ohiu v 19. století je němčina dokonce druhým vyučovacím jazykem.
Úspěch slaví na přelomu let 1937– 1938 město Philadelphie, kde si se smějí zakládat německojazyčné školy a důležité zákony jsou zveřejňovány i v němčině. Pozici angličtiny to ale nemůže nijak ohrozit.
