V Olomouci končí 4. srpna 1306 příběh českého krále Václava III., posledního Přemyslovce. Dosud nevíme, kdo ho zabil a proč. Historici zůstávají ve sporu i po více než sedmi stech letech.

Českého krále Václava III. (1289-1306) zavraždí 4. srpna 1306 v domě kapituly u katedrály sv. Václava v Olomouci, když se připravuje na tažení do Polska a je mu teprve šestnáct let.

Jeho smrt ukončuje vládu Přemyslovců v přímé linii a vrhá český stát do dynastických bojů.

Protože chybí soudobé prameny, neboť jediný dobový zápis pochází z olomoucké metropolitní kapituly, a fyzické důkazy a místo činu se nedá s jistotou identifikovat je označeno jenom jako pravděpodobné, je vražda jedním z nejzáhadnějších okamžiků v českých dějinách.

Moderní historikové dnes připouštějí několik hlavních interpretací: snahu české šlechty zbavit se mladého panovníka, politickou provokaci Habsburků, nebo úkladnou vraždu na objednávku polského rivala.

Podle tradičního pramene, Zbraslavské kroniky, krále zřejmě probodl durynský rytíř Konrád z Botenštejna, který utekl z paláce se zakrváceným nožem a poté ho chytili a zabili.

Kronika však zároveň píše, že „neví, ví to Bůh“, což historici často citují jako znamení nejistoty už u dobových svědků. Britská encyklopedie Encyclopaedia Britannica shrnuje:

„Václav III. byl zavražděn neznámým vrahem, jeho pozdější identita a motivy zůstávají neobjasněny.“ Tento výrok zdůrazňuje, jak i výkladově střízliví zahraniční badatelé pohlížejí na událost jako na skutečnou politickou vraždu bez jasného viníka.

Motivy? Politika, moc i osobní spory

Historikové se liší v tom, kdo z vraždy měl největší prospěch, a tedy i v tom, kdo mohl stát za jejím vykonáním.

Z jedné strany je to návrh, že se část české šlechty obávala Václavovy nezkušenosti a snahy o revizi majetkových privilegií, což mohlo vést k jejímu spiknutí.

Z druhé strany někteří badatelé připouštějí, že Albrecht I. Habsburský (1255-1308) mohl mít motiv rozšířit svůj vliv v Čechách a na Moravě.

A nakonec se objevují i teorie, že polský král Vladislav I. Lokýtek (1261-1333) chtěl využít situace, protože usiloval o oslabení českého vlivu v Polsku.

Nicméně většina akademických prací zdůrazňuje, že žádná z těchto hypotéz není podložená definitivními důkazy. Jde spíše o rekonstrukci na základě zmínek kronikářů zmínek a pozdějších výkladů.

Kde jsou hranice současného bádání

Vědecké výzkumy mají své hranice. Nezachovaly se totiž soudní dokumenty, není přesně identifikované místo činu a chybí lidské pozůstatky (ostatky uložené ve zbraslavském klášteře zmizí při husitském plenění), které by šetření umožnily.

To všechno brání jednoznačnému závěru i s použitím moderních metod. Současní historikové proto doporučují přehodnocení všech starších pramenů včetně Zbraslavské kroniky. Jde o to, podívat se na věc kriticky.

Jasné výklady jsou spekulace a smrt Václava III. Zřejmě zůstane jednou z největších záhad české historie.