Některé věci dnes už používáme téměř automaticky. Než vznikly, museli jejich vynálezci projít krušnými chvílemi. A někteří za pokrok zaplatili dokonce svým životem. Kteří to byli?
Jean-François Pilâtre de Rozier (1754–1785)
Vynález: balon plněný vodíkem
O co jde: V roce 1783 chtěl přeletět kanál La Manche. Došlo ale k explozi.
Jeho otec byl bývalý voják, později hostinský. Mladý Jean vystudoval chemii. Velmi záhy odešel do Paříže, kde si změnil jméno. Velmi si ho oblíbil králův bratr.
Proslavil se hlavně tím, že v roce 1781 založil první technické muzeum, kde prováděl fyzikální a chemické pokusy. Díky tomu se na něj obrátili bratři Montgolfierové, kteří jako první zkonstruovali horkovzdušný balon.
Vlastní prototyp
Sám absolvoval první volný let horkovzdušným balonem s baronem Françoisem d´Arlandesem. Ten trval 25 minut a urazili při něm 12 km. Rozier ale také toužil zkonstruovat svůj vlastní balon. Proto zkonstruoval tzv.
rozier – kombinaci balonu plněného vodíkem a horkovzdušného balonu. Dne 15. června 1785 vystartoval z města Boulogne-sur-Mer. Hlavním cílem bylo přeletět kanál La Manche z Francie do Velké Británie.
Po 5 km ale ve výšce 900 metrů došlo ke vznícení vodíku v náplni balonu a následně k explozi. Příčinou byl podle všeho roztržený obal. Rozier tak i se svým společníkem přišel po pádu o život.
William Bullock (1813–1867)
Vynález: tiskový kotoučový stroj
O co jde: Tiskařský stroj mu rozdrtil nohu, po amputaci zemřel.
Americký vynálezce se narodil v New Yorku. Už jako malé dítě osiřel a vyrůstal pouze se svým bratrem. Oba pak začali pracovat jako strojníci a slévači, Bullock ale zbožňoval knihy, díky kterým získal mnoho znalostí z mechaniky.
Byl velmi ambiciózní, už ve svých 21 letech vlastnil obchod se stroji. Ten ale brzy zkrachoval. Bullock se pak rozhodl pro práci redaktora v novinách. Zřejmě zde se začal zajímat o tiskařské stroje.
Pro noviny zásadní zlom
V roce 1853 vymyslel Bullock kotoučový stroj s vlastním podavačem a pásem papíru, který byl dlouhý i 8 km. Tento stroj mohl vytisknout až 12 000 listů papírů za hodinu z obou stran současně, pozdější vylepšení zvýšilo rychlost až na 30 000 archů za hodinu.
Osudným se stal 3. duben 1867, když chtěl upravit jeden ze svých strojů. Nohou se pokusil nakopnout hnací řemen, končetina se mu bohužel zachytila ve stroji a ten ji rozdrtil. Do rány se mu dostala infekce a bylo nutné mu nohu amputovat. Při operaci ale zemřel.
Otto Lilienthal (1848–1896)
Vynález: plně ovladatelný kluzák
O co jde: Sestrojil první kluzák, po pádu si poranil páteř a zemřel.
Němec Otto Lilienthal patří mezi průkopníky letectví. Společně se svým bratrem studovali na technických školách. Už během studií společně stavěli modely létacích strojů, těžších než vzduch.
V době války s Francií stihl získat inženýrský diplom a vstoupil do armády. Později se přiznal, že nesplnil rozkaz sestřelit francouzský pozorovací balon, jelikož jím byl fascinován.
Fascinace létáním
Společně se svým bratrem začali se stavbou kluzáku v roce 1890. I když byly první pokusy neúspěšné, neustále kluzák vylepšovali. Za svůj život tak stihl Lilienthal postavit 18 typů kluzáků, které už byly plně ovladatelné.
Svoje pokusy si mohl dovolit díky trubkovému parnímu stroji. Při svých experimentech přežil několik nehod. Osudným se mu stal 9. srpen 1896. Při tomto pokusu foukal silný vítr. Ve výšce 30 metrů se zvedla přední část kluzáku, a ten se téměř zastavil ve vzduchu.
Lilienthal zareagoval tak, že švihl nohou dopředu. Těžiště se tak přesunulo příliš dopředu a kluzák se zřítil strmě dolů. Lilienthal spadl z výšky 17 metrů a těžce si poranil páteři. Svým zraněním druhý den podlehl.
Výsledky jeho práce pak pomohly bratrům Wrightovým ke konstrukci prvních letadel.
Marie Curie-Skłodowská (1867–1934)
Vynález: objev radia a polonia
O co jde: Při zkoumání prvků byla dlouhá léta vystavena takové dávce radiace, že podlehla leukemii.
Marie Skłodowská patří mezi nejvýznamnější ženské vědkyně vůbec. I když pocházela z Polska, většinu života strávila ve Francii. Už od mládí se velmi zajímala o vědu, proto neustále studovala.
Dotáhla to tak daleko, že jako první žena složila v roce 1891 přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie na pařížské Sorbonně. Zde pak získala v roce 1894 licenciát z matematiky.
Ve stejný rok pak poznala i svého budoucího manžela Pierra Curieho, který pracoval v laboratoři Henriho Becquerela.
Svítící ruda
Pod jeho vedením pak začala zkoumat radioaktivitu, konkrétně začala uranovou rudu dělit na jednotlivé chemické sloučeniny. Po čtyřech letech se jí podařilo objevit nový prvek – polonium –, který pojmenovala jej po své polské vlasti.
Později objevila i mnohem radioaktivnější radium. Podařilo se jí tak vyjasnit příčinu radioaktivity.
Rána osudu
I když se jí ve vědecké práci dařilo, v roce 1906 postihla Skłodowskou velká rána, když její manžel Pierre přišel nešťastnou náhodou o život. Bohužel si manželé nenechali před Pierrovou smrtí své objevy patentovat a přišli o velkou část financí.
Když ale dostala svou druhou Nobelovu cenu za chemii, vytvořila nezávislý Ústav pro radium. Její nadace pak pomohla dát základy léčby rakoviny. Sama na ni v roce 1934 zemřela – konkrétně na leukemii, kterou ji způsobilo ionizující záření.
Franz Reichelt (1878–1912)
Vynálezce: průkopník parašutismu
O co jde: Reichelt vymyslel padák, vytvořený z oblečení. Seskočil z Eiffelovy věže a zabil se.
Franz Karl Reichelt se narodil ve Štětí do německé rodiny. Vyučil se na krejčího, velmi brzy opustil Rakousko-Uhersko a odstěhoval se do Paříže, kde si otevřel módní salon. V roce 1909 pak obdržel francouzského občanství.
Když se pak dozvěděl o finanční odměně 10 000 franků za padák pro piloty, kterou vypsal Aéro-Club de France, rozhodl se, že sestrojí funkční padák vlastní výroby.
Ušil plášť z pogumovaného hedvábí, který by se během letu rozevřel a měl umožnit bezpečné přistání.
Příliš těžká váha
První jeho oblek ale byl příliš těžký, vážil totiž 70 kg. Reichelt se proto rozhodl, že vymění nosné tyče za provazy. Když oblek testoval, utrpěl velké množství zranění. Další pokusy prováděl raději na krejčovských figurínách.
Možná proto dostal úřední povolení k předvedení padáku z Eiffelovy věže. Tento počin uskutečnil za přítomnosti novinářů dne 4. února 1912. Reichelt vyskočil z prvního patra, z výšky 57 metrů.
Oblek se mu ale rozevřel jen částečně a začal se vzdouvat až na poslední chvíli. Vynálezce tak volným pádem spadl a byl na místě mrtvý. Na místě, kde dopadl, se utvořil 15 cm široký kráter v zemi.
Henry Smolinski (1933–1973)
Vynález: létající automobil
O co jde: Během zkušebního letu se ulomila křídla.
Henry Smolinski byl americký inženýr polského původu, jenž absolvoval leteckou inženýrskou školu. V roce 1971 představil projekt AVE Mizar. Jednalo se o převratnou myšlenku propojit letadlo s automobilem.
Konstruktéři si vybrali tehdy ne moc populární model vozu Ford Pinto a letadlo Cessna Skymaster. Ta měla dva motory, jeden tažný a jeden tlačný. Společnost chtěla zahájit od roku 1974 masovou výrobu.
Druhá fatální chyba
Nejprve vznikly dva prototypy, které se testovaly za účelem získání certifikátu Úřadu pro civilní letectví. Poprvé stroj otestoval pilot Charles Jannise, který ale krátce po startu zaznamenal problémy s křídlem.
Dokázal naštěstí bezpečně přistát na poli a s téměř neporušeným strojem se vrátil zpět. O několik dní později (11. září 1973) došlo při zkouškách na letišti Camarillo Airport v Kalifonii k havárii, kdy povolily sváry mezi křídlem a automobilem.
V troskách pak zahynul nejen Henry Smolinski, ale také jeho společník Harold Blake.
