Zastánci zdravé výživy ho prudce odsuzují. Přehánět byste to s ním rozhodně neměli. Odkdy se u nás začalo sladit cukrem. Jaká sladidla se používala předtím? A odkdy známe řepný cukr?
Mezi nejstarší sladidla u nás patřil med, ovoce, ale třeba i šťáva z mízy stromů či sušená řepa nebo mrkev, jež se také vyznačují sladkou chutí.
„Ve střední Evropě můžete s cukrem počítat už v 15. století – v nejstarších českých kuchařských knihách je již zaznamenán, sloužil však spíše jako druh koření.
Doporučoval se nejen do jídel z mouky, ale také k masu a rybám,“ uvádí současná česká historička Magdalena Beranová.
Ze Středomoří dál do Evropy
Tajemství rafinace cukru odhalují Benátčané někdy ve 14. století. Předtím celá Evropa sladila medem. Cukrová třtina se na konci 15. století pěstuje ve Středomoří, odkud se dál dostává do Evropy. Na cukroví se začíná používat ve 2. polovině 16. století.
O století později už se na šlechtických dvorech zavařuje ovoce s cukrem.
Rozšíření cukrové třtiny ale přináší až objevení Ameriky, protože na novém kontinentu se třtina dá pěstovat díky příznivým klimatickým podmínkám ve velkém a její cena se tak výrazně snižuje. Později se ale třtina dováží z Ameriky. Evropu potom zaplavuje levný americký cukr.
Obnovení dodávek
Když francouzský císař Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) 21. listopadu 1806 vydává tzv. Berlínský dekret o kontinentální blokádě Anglie, Angličané odpoví blokádou francouzských přístavů. Důsledkem je mimo jiné i nedostatek cukrové třtiny.
Začíná se proto vyrábět řepný cukr. Dodávky amerického třtinového cukru se pak obnovují až po roce 1830.
