Goethe je alkoholik. Alkoholik je i Rembrandt, skladatel Händel, Schubert pije od 15 let a Beethoven se propije k cirhóze. Básník Verlaine je závislý od 20 let, malíř Toulouse-Lautrec se upije ve 36 letech.

První díl je zde.

I když lidé často o alkoholu a drogách mluví hanlivě, faktem zůstává, že vyburcují mnoho tvůrců k nebývalým výkonům.

Coca-Cola? Vylepšené francouzské víno!

Americký lékárník John Pemberton (1831–1888), podplukovník konfederační armády, je ošklivě zraněn na hrudi v občanské válce v roce 1865. Trpí bolestmi, které utěšuje morfiem.

Jako lékárník se snaží namíchat různé výtažky, ze kterých by se dala připravit náhražka morfia, aniž by se její uživatelé měnili v zdrogované trosky.

Použije menší množství kokainu z listů koky a semena stromu kolovníku zašpičatělého (Cola acuminata), kterému se říká kola, a jehož semena obsahují kofein.

Nealkoholická varianta

Obě ingredience smíchá s vínem. Je to vylepšená verze pařížského nápoje Vin Mariani. Lékárník nápoj nazve Pembertonova francouzská vinná koka. Lahodná osvěžující koka ulevuje nejen bolestem, ale i nemocným s ledvinami a žaludkem a tiší nervy.

Pak začne pracovat na nealkoholické variantě nápoje a v roce 1886 představí kokový sirup s názvem Coca-Cola a později listy koky nahradí listy bez této návykové látky. Slavný nápoj je na světě!

Šampus proudí před vítězstvím

Automobilový závodník Jules Goux (1885–1965) zvítězí 30. května 1913 jako první Evropan a první Francouz na americkém dnes již tradičním okruhu 500 mil Indianapolis. Je to třetí ročník na okruhu a Goux závodí za francouzskou značku Peugeot.

Podle legendy slavného závodu se k vítězství doslova propije díky šesti lahvím šampaňského. Údajně si se svým kolegou mechanikem Emilem Beginem zavdají jednu celou láhev na každé ze šesti nutných zastávek podél trati. Po vítězném kole Goux přizná, že „bez dobrého vína by nevyhrál“!

Geniální nápady měl Erdös nejspíš díky závislosti na amfetaminu.

Nic mě bez drogy nenapadá!

Světoběžník maďarského původu Pál Erdös (1913–1996) se proslaví rozsáhlými objevy v matematice. Celé čtvrt století je závislý na povzbuzujícím amfetaminu.

Matematik Ronald Graham (*1935) se bojí o zdraví přítele a v roce 1979 se s ním vsadí o 500 dolarů, že bez amfetaminu nevydrží ani měsíc. Erdös sázku přijme a vyhraje.

Pak si upřímně postěžuje, že ho během té doby nic nenapadlo a znovu drogu začne brát.