Skip to content

Slavná Bastila: Známý žalář poskytoval prominentním vězňům apartmá

Napětí jako před bouří ovládá v létě Paříž. Dne 14. července roku 1789 lidé vyrazí do ulic. Rozvášnění Pařížané zabaví z královské zbrojnice na 32 tisíc pušek a 50 tisíc pík. Vyrážejí na Bastilu. Obsadit prominentní vězení je hračka.

Budovu nazvanou Bastille Saint-Antoine postaví Francouzi v letech 1370–1383 a jejím hlavním úkolem má být ochrana Paříže před anglickými útoky v době stoleté války (1337–1453). Při stavbě využijí dvou věží na východě městského opevnění, ke kterým postaví dalších šest a všechno spojí pomocí hradeb. Přidají ještě jednu zeď a obranný příkop.

Ve slavné věznici svůj čas tráví hlavně odsouzenci vznešeného původu.

Útočiště pro vznešené

Po skočení stoleté války řeší Francouzi otázku, co s vybudovanou pevností. Nakonec se už za vlády francouzského krále Ludvíka XI. (1423–1483) rozhodnou, že se budova stane vězením. Nejde ovšem o žádné tmavé cely. Kamenné zdi se stávají útočištěm především vznešených měšťanů a šlechticů, kteří tu užívání apartmá včetně kamen, nábytku a sluhů.

Mezi žalářovanými prominenty nechybí ani francouzský básník Voltaire.

Slavní obyvatelé

Bastillou projde řada slavných vězňů. Patřil mezi ně například filozof Voltaire (1694–1778), markýz de Sade (1740–1814), vévoda Richelieu, prasynovec slavného kardinála nebo také farncouzský dramatik Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais (1732–1799). Mají zde volnější režim, mohou se pohybovat po pevnosti. De Sade tu prožije pět a půl roku.

Markýz de Sade se tu také kaje ze svých hříchů.

Odsud se neutíká

Zřejmě právě díky mírnému režimu, který umožňoval i písemný styk se světem a přijímání návštěv, zde nedocházelo k pokusům o útěk. Mohlo zde být najednou maximálně 45 vězňů. Na konci 17. století ovšem věznice obsahovala i méně komfortní část, a to kobky umístěné šest metrů pod zemí určené obyčejné vězně nebo jako trest pro neukázněné odsouzence.

Dnes už vězení připomíná jenom název Náměstí Bastily a pár dlaždic.

Pouhých sedm vězňů 

Poté, co na věznici 14. července 1789 zaútočí revolucionáři, je budova zničena. V době útoku se v ní ovšem skrývá pouze sedm osob, a sice čtyři padělatelé, dva šílenci a hrabě ze Solages obviněný z incestu. Dnes se na místě, kde Bastila původně stála, nachází jedna z nejmódnějších adres v Paříži, náměstí Bastily. Půdorys věznice připomíná řada dlaždic.

 

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Záhady a tajemství
Zobrazit více …