Domů     Skutečný Ježíš Kristus: Žil byl, a jaký byl?
Skutečný Ježíš Kristus: Žil byl, a jaký byl?
3.4.2023

Ježíš Kristus je zásadní a nejdůležitější postavou křesťanského světa. Jako Syn Boží sňal všechny viny hříšníků. Co když ale nikdy neexistoval a jeho život je pouhá legenda?

Pro křesťany nastávají nejvýznamnější svátky v roce - Velikonoce a Ježíšovo zmrtvýchvstání. Foto: Wikipedia
Pro křesťany nastávají nejvýznamnější svátky v roce – Velikonoce a Ježíšovo zmrtvýchvstání. Foto: Wikipedia

Za pár dní budou Velikonoce (10. dubna), nejvýznamnější křesťanský svátek v roce a připomínka zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Možná to bude 1990 let od této události.

Ale možná je vše úplně jinak.

I když slavíme Kristovo narození (Vánoce), ačkoliv se zřejmě nenarodil v zimě, a i když si připomínáme jeho smrt (Velikonoce), třebaže možná na kříži vůbec nezemřel, je pro někoho celá záležitost kolem syna Božího jeden veliký mýtus a podvod, zato pro jiné nezpochybnitelné dogma.

Faktem je, že určité artefakty nalezené na „správných“ místech a „správně“ staré, stále více přesvědčují odborníky, že něco pravdy na tom být může.

Zatímco některé teorie tvrdí, že Ježíš Kristus byl pouhým člověkem, který přežil ukřižování a odešel – snad do Indie – a tam i zemřel, jiné prameny hovoří o tom, že se jednalo o obyčejného proroka, který nikdy nebyl ukřižován, a proto ani nemohl vstát z mrtvých.

Nejčastěji se ale jeho jméno skloňuje v souvislosti s Mesiášem, který hlásal příchod Božího království a Spasitele lidstva.

Snahám nalezení nesporného svědectví o tom, že Ježíš Kristus skutečně existoval, zasvětilo celý profesní i soukromý život mnoho vědců, historiků i laiků.

Důkazů je sice žalostně málo, ovšem některé archeologické nálezy z doby před 2000 let vydávají svědectví, že opravdu šlo o reálnou osobu.

Otázka je – dá se dnes z historických pramenů opravdu zjistit, jak to ve skutečnosti s Ježíšem bylo?

Kazatel v synagoze

V roce 2015 odkryli archeologové v Izraeli ruiny starověké synagogy z 1. století, jejíž útroby potvrzují určité části Nového zákona i historická fakta ohledně samotného Krista.

Vzrušující objev byl proveden na archeologickém nalezišti Tel Recheš v oblasti Dolní Galileje poblíž hory Tábor.

Stáří ruin spadá do 70. až 80. let po Kristu, tedy zcela konkrétně do doby, kdy Římané už poněkolikáté zaútočili na Jeruzalém a další místa v tomto regionu.

Nález dokládá, že v synagoze Ježíš kázal, alespoň tak to tvrdil jeden z vedoucích výzkumu, Motti Aviam z Institutu pro archeologii oblasti Galileje:

„Toto je zcela první objevená synagoga venkovské části Galileje, která dotvrzuje historickou informaci, kterou známe z Nového zákona.

Že Ježíš sloužil a kázal v synagogách v galilejských vesnicích.“ Záznamy, nápisy a fresky, které intenzivně zkoumají, hovoří podle archeologů jasnou řečí.

Přesto to stále není ten naprosto nezpochybnitelný důkaz.

Pilát – Ježíšova Nemesis

Podobné je to se studií britského archeologa Kena Darka, který se domnívá, že našel v Nazaretu základy domu z 1. století, kde MarieJosefem mohli vychovávat svého synka.

Dům působí, jako by byl vyřezán do pískovce a jeho součástí je série obytných místností, schodiště a zápraží. Dle Darka byl posléze poblíž tohoto příbytku postaven kostelík, v němž se mj. našlo prameniště vody a zbytky po dvou hrobkách.

Poněkud slibnější je nález podstatně staršího data. V roce 1961 objevili archeologové fragment kamenné stély s latinským nápisem:

Pontius Pilatus, prefekt Judeje… vytvořil své… a věnoval jej augustiánským bohům.“ Bylo to tehdy pozdvižení, vždyť první a do té doby i poslední zmínka o Pilátovi pocházela – z Nového zákona!

Jusephus zanechal významné poznámky o první židovské válce v letech 66-70. Foto: Repro
Jusephus zanechal významné poznámky o první židovské válce v letech 66-70. Foto: Repro

Spisy židovské, římské, arabské…

Ještě průkaznější jsou nalezené písemnosti římsko-židovského kněze, učence a historika z 1. století známého jako Josefus (37/38–100), který ve svých spisech zmiňoval Ježíše hned na několika místech a při různých příležitostech.

Mimochodem – Josefus se narodil v Jeruzalémě a zemřel v Říme.

Jedna pasáž hovoří dokonce o popravě jistého „Jakuba, bratra Ježíše, známého jako Kristus/Mesiáš“. Historici i archeologové se domnívají, že Jakubovy ostatky byly po exekuci umístěny do tzv.

kostnice (osuárium), vápencové schrány (jakési tehdejší rakve), a pohřbeny – tyto praktiky se v tomto regionu dodržovaly dle historických důkazů nejméně v období let 20 až 70 našeho letopočtu.

Jakubovo osuárium bylo nalezeno v roce 2002 a na jedné jeho straně je aramejsky napsáno: Jakub, syn Josefův, bratr Ježíše.“

Jakubovo osuárium je 2000 let stará vápencová schrána pro uchování ostatků. Foto: Wikipedia
Jakubovo osuárium je 2000 let stará vápencová schrána pro uchování ostatků. Foto: Wikipedia

Arabské prameny

Roku 1971 byl nalezen arabský rukopis z 10. století: „Toho času žil jeden moudrý muž, který se jmenoval Ježíš. Jeho chování bylo dobré a byl znám jako ctnostný. A mnozí z Židů a z ostatních národů se stali jeho učedníky. Pilát ho odsoudil k smrti na kříži.

Ti však, kteří se stali jeho učedníky, neopustili jeho učednictví. Vyprávěli, že se jim zjevil tři dny po svém ukřižování a že byl živ. Snad to byl proto Mesiáš, o němž proroci vyprávěli podivuhodné věci.“

O Ježíšovi se zmiňuje i židovský Talmud (soupis rabínských diskusí, týkající se židovského zákona), který potvrzuje základní fakta o jeho životě. Podle něj byl počat mimo manželství, shromažďoval kolem sebe učedníky, rouhal se Bohu a dělal zázraky.

Římští politici

Asi 20 let po smrti Josephuse se o Ježíšovi zmiňují i římští učenci a historici Plinius mladší (63–113) a Tacitus (asi 55–115/120/124). Tyto informace časově odpovídají informacím z evangelií.

Plinius přinesl informaci o tom, že křesťané uctívali Krista jako Boha. Tacitus mluví o pověrčivých křesťanech, kteří trpěli pod prefektem Pilátem Pintským.

„Skrze lidskou pomoc, skrze dárky císaře, skrze oběti na uspokojení bohů se nedala vyvrátit špatná zvěst o tom, že požár byl založen z rozkazu.

Proto Nero, aby všemu udělal konec a utišil řeči, obžaloval jiné z tohoto zločinu, a trestal je nejkrutějšími mukami – ty, kteří byli kvůli svým zločinům lidem nenáviděni a byli nazýváni christiani.

Původce toho jména, Kristus, byl za vlády Tiberiovy popraven prokurátorem Pilátem z Pontia. Ač na okamžik potlačena, pověra ta vybuchla s novou silou, nejen v Judsku, odkud pochází, ale i v Římě, kde se sbírá z celého světa zlo a ohavnost.“

Málo dostatečných informací

Většina odborníků – ať už křesťanských či nekřesťanských – se shoduje v tom, že Ježíš Nazaretský skutečně kdysi žil, ale už se neshoduje v tom, že byl seslán nějakou vyšší mocí.

Třeba Marcus Berg, vysloužilý profesor religionistiky na Státní univerzitě v Oregonu, říkal:

„Přece jen známe určitá historická fakta o Ježíšovi – možná je jich méně, než si myslí křesťané, ale určitě je jich mnohem více, než si myslí skeptici.“

Paradoxní rovněž je, že byť jedno z největších světových náboženství vzniklo v jeho jménu, z historických dokumentů je patrné, že Kristus sám nic podobného nechtěl.

„Ježíš toužil nastartovat určitý nový myšlenkový proud v rámci samotného judaismu, kterému byl bytostně oddán,“ vysvětloval Berg.

Mesiášem, tedy pomazaným (vyvoleným) spasitelem, byl Ježíš otitulován až po své smrti a Berg má za to, že se v té době vzpomínka na jeho kázání a učení jeho následovníkům poněkud vymkla z rukou.

Právě v této chvíli se začal pravdivý Ježíšův život a poslání halit do nepropustné mlhy legend a mýtů.

Berg k tomu dodává: „Nezemřel za hříchy tohoto světa, ale byl zavražděn silami, které opanovaly jeho svět. A jeho učedníci v jeho skonu našli svůj vlastní význam.“

Zastánci a posměváčci

Dle biblického učence a náboženského skeptika Josepha Atwilla (*1950) se sice Ježíš za života sám označoval za proroka, ale přízviska jako mesiáš, Boží syn, Pán a podobně, jsou již konstrukcemi a aktivitami jeho následovníků.

Atwill osobně má za to, že Ježíš a jeho příběh byly výmyslem Římanů k větší kontrole jejich poddaných.

„Křesťanství může být považováno za náboženství, ale v prvé řadě bylo vymyšleno a užíváno jako systém myšlenkové kontroly a vymývání mozků ve snaze podrobovat si stále více otroků.

S tím, že sám Ježíš svým učením rozhodl o jejich pokoře a porobě,“ dodává tvrdé stanovisko Atwill.

Dávalo by to smysl. Vždyť židovské sekty v tehdy Římany okupované Palestině přece očekávaly nikoli pokorného, ale řádně ohnivého, bojovného mesiáše, což v důsledku vedlo k nepokojům a narůstajícím problémům.

Zvláště, když se Řím nebyl schopen s těmito obtížemi vyrovnat tradičními prostředky. A tak dal Řím nepokojným občanům to, co chtěli, a na oplátku po nich chtěl, aby dodržovali římský právní řád.

„A tak začal příběh o mírumilovném spasiteli,“ říká jízlivě Atwill.

Dle Bible Ježíš skutečně razil z dnešního pohledu až nepřirozený pacifismus a nabádal Židy, nechť „dají císaři, co je to císařovo.“

Černé na hliněném

Atwillův silně odmítavý postoj již k samotné existenci Ježíše jako člověka z masa a kostí, jako by v sobě skrýval obavu.

Kdyby totiž tento fakt připustil, mohl by být z druhé strany zavalen útočnými reakcemi typu „Pokud tedy Ježíš žil, mohl mít i božský původ. Všechno je možné!“

Vše záleží na úhlu pohledu a výši hladiny víry.

Odhlédneme-li od genealogických studií v evangeliích Matouše a Lukáše, co ještě mají historici v rukávu? ‚

Známe spisy již několikrát zmiňovaného Tita Flavia Josefa, respektovaného historika 1. století. Výše zmíněné citace ovšem nepocházejí z jeho původních, 2000 let starých děl – z té doby se žádné písemnosti tohoto typu nenašly.

Zdrojem jsou manuskripty jeho děl Dějiny židovstva a Židovská válka ze 14. a 15. století. Není třeba zpochybňovat jejich historickou autenticitu, ale originál to prostě není.

V knize 18, ve 3. kapitole prvního zmíněného díla se lapidárně píše: „Ježíš byl moudrý učitel, který byl ukřižován Pilátem Pontským.“ Potíž je v tom, že o tomtéž se můžeme dočíst v každé druhé knize z oněch století.

Na druhou stranu, proč by se opisy Josefových děl doplňovaly jeho originální práce o jakési kontroverze, které byly v té době obecně přijímány jako neotřesitelný fakt?

Babylonský talmud je literární dílo sestávající z mišny a gemary. Gemara je výsledkem téměř 300 let diskuzí. Foto: Jewish Muzeum
Babylonský talmud je literární dílo sestávající z mišny a gemary. Gemara je výsledkem téměř 300 let diskuzí. Foto: Jewish Muzeum

Jošua, Ješu a mnozí další

Zmínky o Ježíšovi lze nalézt u řady dalších středověkých i starověkých historiků, kromě už zmíněného Publia Cornelia Tacita a Plinia mladšího také u řeckého filozofa Lúkainose a mnohých dalších.

A co je pro seriózní bádání důležité – i ze zdrojů mimo křesťanský vliv.

Velký poprask svého času způsobilo intenzivní studium tzv. Babylonského talmudu, souboru rabínských dokumentů a spisů z období pozdní antiky (3.–5. století).

Soubor byl zkompilován mezi lety 70 až 450 a rovněž v něm se pár zmínek o tomto tajemném muži při troše dobré vůle najde. Zvláště tato: „V předvečer svátku pesach byl Ješu pověšen. Už čtyřicet dnů před exekucí dorazil posel a zaplakal:

‚Bude ukamenován, neboť prováděl kouzelnické obřady a magii a naváděl Izrael k odporu proti moci, k odpadlictví.‘“

Ješu? Podobně jako třeba Jošua je to transkripce jména Ježíš do hebrejštiny a takto jej tento židovský jazyk vyslovuje. Nejasná je rovněž zmínka o tom, že byl „pověšen“ (zavěšen). Přece  byl ukřižován.

Tyto termíny však byly v oné době synonymické, měly totožný význam. Třeba kapitola Galatským 3:13 uvádí, že „Kristus byl pověšen“ a Lukáš (23:39) užívá tento termín i v souvislosti s kriminálníky, kteří byli zavěšeni na kříž spolu s Ježíšem.

A zmínka o „ukamenování“? Optimisté praví, že Římané prostě změnili názor. Navíc i tento termín má povícero významů. V historickém světle je ještě důležitější druhá část textu – Ježíš byl považován za čaroděje a buřiče.

Což vše má úzkou souvislost i biblickými evangelii. Obvinění z čarodějnictví je ve shodě s míněním Farizejů, že Ježíš vyháněl démony, prováděl vymítání a další prostému člověku nepřípustné kousky…

Krypto-mýty i výmysly

Pokud by tedy Ježíš byl výmyslem křesťanského náboženství, proč by jej v menší či větší míře zmiňovala více než stovka starověkých i středověkých učenců a historiků?

Možná šlo jen o přebírání informací. I dnes jeden z pilířů moderní žurnalistiky stojí na pravidlu „dva a více zdrojů“. Co když učenci jen opakovali už napsané?

Opravdu mnoho dnešních dějepisců souhlasí s tím, že Nový zákon je relevantní historický dokument, který v neměnné podobě přecházel z dekády do dekády, ze století do století, aby vypovídal o něčem důležitém a… i o něčem neobyčejném.

I proto víme, že Ježíš byl… ukřižován, pohřben a znovu spatřen.

Avšak, co když Nový zákon je sice historie, ale – mytologizovaná?

Serióznímu výzkumu nepřispívají samozřejmě ani snaživci, kryptoarcheologové a dobrodruzi všeho druhu. Proto máme třísek z Kristova kříže utrpení, že by z toho byl strom. Desítky hřebů jako z kovárny, tolik trnů z Trnové koruny, že by to vystačilo na celý keř.

Vším, čím mohl být

Jistý rabín z chasidského, židovského hnutí, které vzniklo v 18. století, kdysi odtušil:

„Historický Ježíš – pokud tedy kdy žil – jistě mohl být mesianistickým králem, progresivním farizejem, prorokem, galilejským šamanem, perským učencem, mágem, helénským učitelem… ovšem nikoli vším dohromady.“

Skeptici prostě tvrdí, že takzvaný Ježíš Kristus byl jen výsledný efekt a nikoli příčina vzedmutí nové náboženské vlny.

Není sporu o životě

Faktem ke, že navzdory desítkám historických zmínek, se kromě biblických evangelií žádné jiné zdroje nevyjadřují o Ježíši, jako o nějakém výjimečném, „rozdílovém“ hráči ve jménu zbrusu nového duchovního poslání, a naděje pro veškeré lidstvo, natožpak o jeho božském původu.

Marcus Berg před časem shrnul tyto domněnky, otázky a teorie:

„Všechny dosavadní výzkumy svědčí v největší míře i tom, že Ježíš jako faktická osoba skutečně žil a jako i jiní nespokojenci oné doby z řad utiskovaného židovstva zcela po svém pobuřoval proti světské moci a nabádal k očistě ducha.

Jeho význam patrně nepřevyšoval ostatní podobné proroky a vizionáře, ať už falešné, či více charismatické, a byl pozdějšími historickými exkurzy shodou příznivých okolností pasován za skutečného mesiáše se vší možnou pravdou i mytologickým balastem okolo.“

V takovém případě Bible nemůže být brána jako nezpochybnitelný důkaz.

P.S.: Takže odpověď na otázku z úvod:

Ježíš pravděpodobně žil, ale dnes už nikdo nemá šanci zjistit, kdo skutečně byl.

Zbývá jen víra…

Foto: Wikipedia, Repro, Jewish Muzeum
Související články
Historie
Synové hor Hanč a Vrbata: Tragédie v ledovém pekle
Lyžařský závod v roce 1913 zaplatí životy dva výborní sportovci a sokolové, Hanč a Vrbata. Zatímco jeden možná přeceňuje síly, nebo jenom přeslechne volání po přerušení závodu kvůli nepřízni počasí, druhý se ho snaží zachránit. Kvůli mlze a chybějícímu oblečení ale nakonec zahynou oba.   Bohumil Hanč je sportovec, lyžař a běžec na lyžích. V […]
Historie
Volant patří první dámě Haně Benešové
„Řídit budu já,“ prohlásí sebevědomě emancipovaná první dáma Hana Benešová a její manžel Edvard Beneš poslušně usedne na místo spolujezdce. Nezávislá žena Hana Benešová (1885–1974), která je ale zároveň pro svého muže prezidenta Edvarda Beneše (1884–1948) obrovskou oporou, si řidičský průkaz sice udělala až ve svých 50 letech, ale autům zcela propadá. V roce 1937 […]
Historie
Hagia Sofia: Byzantský klenot i důvod ke sporům
Rozměry symbolu Istanbulu s nepřehlédnutelnou kopulí by byly impozantní i pro jakoukoliv moderní stavbu. Ty však obsahují ocelové prvky, které ikonická Hagia Sophia rozhodně nemá. Co však má, jsou pohnuté osudy: byl to křesťanský chrám, mešita, muzeum a nově je opět mešitou. A to budí vášně! Hagia Sofia, tedy Chrám Boží moudrosti, okrašluje turecký Istanbul […]
Historie
Benešovy dekrety: Ostře sledované zákony
Ač se to tak ze zpráv v tisku může zdát, Benešovy dekrety nejsou o vyhánění Němců, nejsou legalizací pomsty a už vůbec nejsou dílem jednoho muže. Prezidentské dekrety, označované jako Benešovy, jsou právní normy vydávané exilovou vládou během druhé světové války a krátce po jejím skončení. Přestože většina jich už dávno ztratila platnost, stále budí […]
reklama
svět zločinu
Osud Kevina Spacey a jejho šance na očištění
Na začátku letošního dubna se právník filmového producenta Harveyho Weinsteina odvolává proti odsouzení svého klienta. Ne, to není žádný apríl. Soudci prý závažně pochybili a upřeli nejviditelnější tváři celosvětové kauzy MeToo právo na spravedlivý proces.   Dle mnohých předem prohranou „válku“ se producent snaží zvrátit drobnými vítěznými bitvami. Jeho pověst už je ale dávno zničená. […]
Woody Allen: Stín obvinění ze zneužití v životě slavného režiséra
Woody Allen, uznávaný hollywoodský režisér a scenárista, čelí vážným obviněním z obtěžování a zneužití své adoptivní dcery Dylan. Přestože byl v roce 1993 zproštěn obvinění po vyšetřování, která nenašla dostatek důkazů pro trestní stíhání, v průběhu let se kauza znovu a znovu otevírala. Allenova dřívější aféra se Soon-Yi, také adoptivní dcerou jeho bývalé partnerky Mii […]
Robert Downey Jr.: Rok a půl v base a hollywoodský splněný sen
Příběh Roberta Downeyho Jr. je dokonalým příkladem toho, jak se z temnoty může vzejít k světlu. Jeho boj s drogovou závislostí nebyl snadný, ale nakonec se stal jednou z největších hvězd Hollywoodu. Robert Downey Jr. je dnes známým jménem v Hollywoodu, ale jeho cesta k úspěchu byla plná peripetií a bojů s drogovou závislostí. Přestože […]
Bill Cosby: Propuštění z vězení po procesních chybách
Bill Cosby, někdejší hvězda americké televize, byl v červenci 2021 propuštěn z vězení kvůli procesním chybám, které vedly k jeho odsouzení v roce 2018 za sexuální napadení. Tento krok vyvolal šok mezi více než šedesáti ženami, které ho obvinily ze sexuálního obtěžování. Přestože byl Cosby odsouzen za zdrogování a znásilnění Andrey Constandové, verdikt byl zrušen, […]
záhady a tajemství
Tajemná smrt Jiřího Schelingera: Za rockovou hvězdou se navždy zavřela temná voda
Blonďák s charakteristickým chraplavým hlasem okouzlil na přelomu 70. a 80. let celou republiku. Měl našlápnuto stát se největší českou hudební hvězdou a prosadit se i v tvrdé zahraniční konkurenci. Jenže přišla jedna osudná noc a všechny sny byly náhle pryč.   Pro děti je vždycky jednodušší pokračovat v povolání svých rodičů, protože svůj vzor mají neustále před […]
Prostějovská Starorežná: Skutečně stál u jejího původu samotný čert?
Co se počátků prostějovského lihovarnictví týče, legenda praví, že kdysi Lucifer vyslal jednoho z čertů na Hanou, aby tam lovil lidské duše. Pekelný posel obcházel hanácká města a vsi, ale nejprve se mu práce nějak nedařila… Konečně úpis! Až v jedné vsi u Prostějova se na něj konečně usmálo štěstí. Našel totiž bohatou selku, která […]
Zločin, rebelie a role zlodějů: Jan Révai mezi žoldnéři a gangstery
Jan Révai si po zkušenostech z vězení zahraje hned několik postav spojených s kriminálním prostředím. V hongkongském akčním filmu Hun shen shin dan hraje parťáka hlavního hrdiny, který se v Praze utká s žoldnéři o vzácný diamant. V muzikálu Rebelové je zase jedním z vojáků utíkajících před vstupem vojsk Varšavské dohody do Československa, kteří nakonec […]
Tajemná mystika koruny českých králů: Navždy patří svatému Václavovi
České korunovační klenoty jsou bezesporu naším národním symbolem. Největší pozornost však právem vzbuzuje koruna svatého Václava. Tu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci českým králem, jež proběhla roku 1347. Karel IV. (1316-1378), jenž se také zabýval mystikou, zasvětil korunu svatému Václavovi, patronu české země. Koruna tak byla v podstatě určena přímo […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
500 let staré kostry batolat z Incké říše nesou stopy po prodělání neštovic
21stoleti.cz
500 let staré kostry batolat z Incké říše nesou stopy po prodělání neštovic
Pravé neštovice, zavlečené do Ameriky kolonialisty, vedly do roku 1620 ke ztrátě 70 % původní incké populace. Vzhledem k tomu, že historické informace z prvních let kolonizace jsou kusé, sehrávají arc
Africká fialka je skromná kráska
panidomu.cz
Africká fialka je skromná kráska
A přitom dokáže přinášet radost po převážnou část roku. Existuje spousta druhů, takže si vybere každý. A nebo si můžete na okně vytvořit celou sbírku. Když se o ni budete jen trochu starat, budou vás její květy těšit celá léta. Kde se vzala? Květina pochází z Tanzánie, kde ji v roce 1892 objevil baron Walter
Dala Hybnerová lásce druhou šanci?
nasehvezdy.cz
Dala Hybnerová lásce druhou šanci?
V seriálu Ulice hrají už několik let manžele. Málokdo ale ví, že spolu Vanda Hybnerová (55) a Jiří Štrébl (65) žili v minulosti i doopravdy. Navíc se k sobě prý nedávno vrátili! Jakmile se v nekonečn
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
epochalnisvet.cz
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
Fridrich II. zuřivě čmárá cosi na papír a von Knobelsdorff je bledý jako stěna. „Výsosti, to je prevence proti vlhkosti!“ osmělí se namítnout. „Žádné patro, žádné schody,“ rozčílí se král. Uznávaný architekt dostane výpověď.   S rokem 1740 a smrtí svého despotického otce se Fridrich II. (1712–1786) stává pruským králem, a hlavně svým pánem. Dává
Šokující případ z Texasu: Je manželský pár pronásledován mimozemšťany?
enigmaplus.cz
Šokující případ z Texasu: Je manželský pár pronásledován mimozemšťany?
Z celého světa přicházejí zprávy o únosech do UFO. Nad některými z nich přitom zůstává rozum stát. Například manželé Clayton a Donna Leeovi z Texasu tvrdí, že je mimozemšťané unášejí opakovaně. Proč s
Špenátová pomazánka s hráškem
tisicereceptu.cz
Špenátová pomazánka s hráškem
Zelená barva navozuje příjemné a optimistické pocity. Užijte si ji i na talíři v podobě zdravé a chutné pomazánky. Potřebujete 150 g čerstvého baby špenátu 1 malou konzervu hrášku 100 g tvaroh
Jak ztratit a znovu najít smysl života
skutecnepribehy.cz
Jak ztratit a znovu najít smysl života
Kam se jen poděla moje radost ze života, má lehkomyslnost a smysl pro humor? S léty se to všechno kamsi ztratilo, zbyl jen nekonečný smutek. Ten pocit naštěstí netrval věčně. Bývala jsem po celý život veselá, optimistická, ba až lehkomyslná. Alespoň to říkali všichni kolem mě, ale i já sama jsem si tak připadala. Dodávala jsem lidem, zejména
Historický klenot dánské šlechtičny
rezidenceonline.cz
Historický klenot dánské šlechtičny
Dlouholetým domovem princezny Margaret byla romantická vila, respektive pevnost na Côte d’Azur s výhledem na francouzskou Riviéru, jednu z nejluxusnějších pobřežních oblastí Evropy, a na panorama Provensálských Alp na obzoru. Vila La Carriere, klenot středomořské architektury, patřila Margaret Dánské, sestřenici zesnulé královny Alžběty II., a jejímu choti, princi Renému Bourbon-Parmskému. Princezna tady pobývala po většinu
Španělsko: Království tapas
epochanacestach.cz
Španělsko: Království tapas
Španělské kuchyni vévodí olivový olej, česnek, čerstvá zelenina, ovoce, ryby a mořské plody, ale také hovězí či vepřové maso. Studené kuchyni vévodí tapas. Pro cestovatele jsou skvělou příležitostí jak ochutnat co nejvíce specialit během jednoho večera. A jak se dělají? Zavřete oči a promítněte si všechny oblíbené dobroty. A teď zmenšete velikost porce na malý
Pozvěte si domů své štěstí
nejsemsama.cz
Pozvěte si domů své štěstí
Chcete si dobře odpočinout, cítit se lépe a navodit ve svém domově tu správnou harmonii a klid? Poradíme vám, na co si dát pozor, co vyhodit, a co si naopak pořídit, aby se vám doma žilo doslova jako v ráji. Kde jinde byste se měla cítit více v pohodě a v bezpečí než právě doma? Uspořádejte si obydlí
Automobilka Jeep našla nového partnera. Kanadskou značku Marathon
iluxus.cz
Automobilka Jeep našla nového partnera. Kanadskou značku Marathon
Spolupráce mezi hodinářskými značkami a automobilkami je dlouhodobě populární a jejich obliba jen tak nezmizí. Vzpomeňme na slavná partnerství minulosti, jako Audemars Piguet a Maserati, Breitling a B
Hon za kaučukem v Amazonii zaplatily životem tisíce indiánů
historyplus.cz
Hon za kaučukem v Amazonii zaplatily životem tisíce indiánů
Náhle ho zachvátil šok! „Nevěřil jsem svým očím! Většina indiánů byla v naprosto bídném stavu. Byli na pokraji smrti!“ zapisuje si do svého deníku jeden z nejslavnějších cestovatelů 20. století, Brit Percy Fawcett. Před více než 100 lety postihla Amazonii kaučuková horečka, která se nejvíce podepsala na zdejších původních obyvatelích. Jaké hrůzy domorodí indiáni v