Jací byli opravdoví asasíni? Žádní hrdinové, jak nám představuje známá počítačová hra. Ve skutečnosti šlo o náboženskou sektu, jejíž chapadla prý sahala k mnohým středověkým vládcům. Co o ní víme?

Vše začíná kolem roku 1080 ve městě Alamut na severu dnešního Íránu. Z Evropy brzy vyrazí do Svaté země křižáci a mnoho muslimů cítí potřebu vytvořit organizaci, která by dokázala ovlivnit dějiny světa.

Proto v Alamutu, v pevnosti vytesané do skály, vzniká šíitská sekta postavená na fanatismu, totálním ovládnutí lidské mysli a v neposlední řadě na společenství zabijáků s jasnou hierarchií, pevnými zásadami a nevídanými schopnostmi.

Hašiš a manipulace

Prvním vůdcem sekty je Hasan ibn Sabbáh, který využívá svého charisma, fanatické víry i drog k udržování absolutní poslušnosti. Členové sekty prý na jeho povel klidně i páchají sebevraždu. „Hasan přijímal chlapce, o nichž se domníval, že se z nich stanou nebojácní válečníci.

Dával jim vypít nápoj z hašiše, a když po něm upadli do spánku, nechal je odnést do skrytého údolí nedaleko Alamútu,“ píše americký spisovatel David B. Barrett s tím, že údolí bylo podle neověřených legend rajskou zahradou plnou rozkoší.

Saladina nedostali

Asasíni se rychle stávají postrachem bohatých a mocných. Během 300 let usmrcují možná až stovky vysoce postavených lidí. To vše s cílem vytvořit na území dnešního Íránu svůj vlastní stát. K tomu neváhali využívat vydírání, zastrašování a v neposlední řadě i úkladné vraždy s pomocí převleků a neobvyklých zbraní.

Jejich obětí se stal třeba jeruzalémský král Konrád z Montferratu, několikrát ovšem usilovali o život i muslimskému vojevůdci Saladinovi. Jejich sen se nakonec nesplnil, do historie se ale zapsali velmi čitelně.