„Poté co královský majestát byl vzat z nebe, započala vláda v Eridu. V Eridu se stal králem Alulim, který vládl po 28 800 let. Alaljar vládl po 36 000 let…“ stojí v sumerském Seznamu králů nalezeném německým archeologem Hermannem Volrathem Hilprechtem.
Když jsou starověké texty sumerských písařů na začátku 20. století poprvé publikovány, vyvolají tyto krátké tři věty spoustu otázek a přinesou desítky nových zajímavých teorií o Sumerech a jejich říši.
Popletli mýty s realitou
Jak by mohl někdo sedět na trůnu tisíce let, ptáte se? Stejná otázka vrtá historikům v hlavách již stovku let. Jednoznačné řešení téhle neuvěřitelné záhady ani jeden z nich dosud nenašel. Výkladů však mají spoustu.
Na jedné straně stojí absolutní zamítnutí těchto vysokých čísel. Jedna část vědců, i když důležitost artefaktu nijak nezpochybňuje, se spíše přiklání k tomu, že jsou seznamy mixem reálných a mytologických postav.
Staví na tom, že o mnohých panovnících nemáme žádnou jinou zmínku. Naopak, někteří historicky doložení vládcové, o jejichž existenci naprosto jistě víme, v seznamu chybí. Jiní badatelé si myslí, že délka vlády nemůže být brána doslovně…
110letý mladík
„Umřel stár 110 let,“ říkají si sousedé v Egyptě. Nemluví přitom o žádném starci ale o mladistvě vypadajícím muži, který se možná i předčasně odebral do podsvětí. Ne, ani oni nevynalezli lék na dlouhověkost.
Staroegyptské přísloví takto označuje toho, jenž svůj život prožil naplno, a výrazně během něj přispěl společnosti. Stejnou hypotézu se snaží část vědců aplikovat i na sumerské prostředí.
Čísla by tak podle nich nevyjadřovala počet let, ale význam úspěchů, které panovníci dosáhli. Museli být vskutku gigantické. Vždyť prvních osm králů vládlo v pěti městech dohromady neuvěřitelných 241 200 let.
Po povodni biblických rozměrů, která „se přehnala přes Zemi“, však dochází k výraznému zkrácení délky vlád. Gaur vládne „pouhých“ 1200 let. Jak čas plyne, čísla se dál zmenšují. Ke konci seznamu jsou už zcela uvěřitelná.
Proč by se hodnoty určující důležitost panovníka o tolik zmenšily? Přešli snad Sumerové na jiný způsob počítání let? Odvážné teorie mluví i o ztrátě receptu na dlouhověkost během potopy. Ty nejodvážnější hledají pravdu ještě dál. Mezi hvězdami…
Zahlazení stop
Vyznavači alternativních teorií vzali první větu ze seznamu panovníků zcela doslovně. „Královský majestát byl vzat z nebe“, v překladu: prvními vládci Sumeru nebyli vůbec lidé!
Biologické nastavení mimozemšťanů by jim bez problémů umožňovalo takto dlouhý život. I ona slavná potopa měla svůj důvod. „Museli po sobě „uklidit“, když nechtěli zanechat stopy,“ myslí si.
Zdá se, že se to bytostem odjinud až tak nepovedlo a seznam králů může vše jednou prozradit.
Teorie o mimozemských vládcích zní sice naprosto šíleně, avšak Sumerové jsou s vesmírnými bytostmi spojovány i při mnohých dalších nevysvětlitelných záhadách, kterými jejich civilizace oplývá.
Myšlenku o mimozemských kořenech razil během svého života i známý záhadolog Zecharia Sitchin (1920–2010). Sumerská znalost vesmíru navíc teoriím napomáhá.
Odkud jinudy by starověký člověk mohl tajemství univerza znát, když ne přímo od někoho, kdo odtud přišel?
