Italské město Pisa má své Náměstí zázraků a na něm stojí světoznámá šikmá věž. Neexistuje pro ni umístění s lepším pojmenováním.

Začne se totiž naklánět krátce po zahájení výstavby a posléze změní i směr sklonu, přesto přežije amatérské pokusy o narovnání i silná zemětřesení. Její další osudy jsou však nejisté.

Šikmá věž je každoročně cílem několika milionů turistů. Ale na této ikonické památce je zajímavého mnohem víc, než jenom fotky lidí, kteří ji různými způsoby „zvedají“. Nahlédněte do její historie a podívejte se na její pohnutý příběh i zajímavá fakta.

1. Stavba „na etapy“

Výstavba zvonice u místní katedrály v italské Pise začíná v roce 1173. Když jsou o 5 let později postavena tři patra, věž se začne naklánět, protože její základy se nacházejí v nestabilním podloží.

Stavební práce jsou následně zastaveny, aby pokračovaly teprve v roce 1272 kvůli vojenským konfliktům s jinými italskými státy. Nová válka si vynutí další přestávku, ale na počátku 14. století se rozjede závěrečná vlna stavebního úsilí. To skončí instalací zvonů v roce 1372.

2. Nejdříve na sever, potom na jih

Zatímco původně se věž nakláněla na sever, po obnovení stavby a přidání dalších poschodí dochází ke změně těžiště a věž se začíná naklánět stále více na jih. Stavitelé se snaží věž „vyrovnat“ tím, že vyšší patra budují mírně nakloněná na druhou stranu. To na nějaký čas zastaví rychlost poklesu.

3. Fyzikální pokus? Prý pouhá historka!

Renesanční učenec Galileo Galilei (1564-1642) má na svém kontě řadu úspěchů. K těm nejslavnějším se řadí zjištění, že gravitační účinky na různé předměty jsou stejné bez ohledu na jejich hmotnost.

K potvrzení své myšlenky údajně upustil na konci 16. století z horního patra šikmé věže dvě různě těžké dělové koule. Moderní vědci se však domnívají, že rozšířená historka nemá pravdivý základ a že existovala pouze jako nápad, nad kterým slavný vědec uvažoval.

K jejímu vzniku podle nich přispěla biografie slavného vědce, kterou sepsal jeho žák Vincenzo Viviani (1622-1703). V té se o takovém pokusu hovoří, avšak mělo jít zřejmě jen o snahu podpořit význam vědeckého objevu.

4. Odolá i zemětřesením!

Region zasáhla od konce 13. století nejméně 4 silná zemětřesení, ale zdánlivě zranitelná stavba je dokázala přežít bez úhony. Vědecká zkoumání odhalila příčinu. Věž dokázala odolat otřesům díky dynamické interakci zeminy a budovy:

její výška a tuhost spolu s měkkostí základové půdy ovlivnily vibrační vlastnosti budovy tak, že věž při zemětřesení nerezonovala.

Stejná měkká půda, která způsobila sklon stavby a přivedla ji na pokraj zhroucení, jí tak pomohla přežít závažné seismické události.

5. Jak diktátor rovnal věž

V roce 1934 italský diktátor Benito Mussolini (1883-1945) prohlásí, že křivá atrakce je špatnou reputací pro jeho národ a přidělí finanční prostředky na její narovnání.

Dělníci navrtají otvory do základů věže a napustí je speciální směsí, která má pomoci vyrovnat nežádoucí sklon. Místo toho zásah způsobí, že se základna věže ponoří ještě hlouběji do půdy a stavba se více nakloní.

6. Okouzlí i drsné vojáky

Šikmá věž učarovala během 2. světové války i vojskům cizích armád. Němci si v ní udělají rozhlednu, protože poskytuje optimální výhled na okolní terén.

Americká armáda si později nebere servítky a ničí vše, co jí stojí v cestě, ale kouzlo neobyčejné stavby ji uchvátí natolik, že se vojáci rozhodnou ji ušetřit.

Veterán Leon Weckstein v roce 2000 popisuje, jak moc byli v roce 1944 okouzleni pohledem na šikmou věž.

A to dokonce tak, že i když se v ní podle jejich informací měla nacházet německá základna, rozhodli se pro takovou strategii, která ponechala věž neporušenou.

7. Do třetice všeho dobrého

V historii byly vykonány celkem 3 pokusy o vyrovnání věže. Kromě Benita Mussoliniho se o to pokusil také architekt Alessandro Della Gherardesca (1771-1852) v roce 1838, avšak jeho zásah měl podobné účinky, jako ten diktátorův: věž zvýšila svůj sklon.

Před zhroucením zachrání ikonickou stavbu teprve projekt, zahájený v roce 1990 a dokončený o 11 let později. Během náročných prací se sklon podaří snížit o 45 centimetrů. Úhel sklonu byl předtím 5,5 stupně, nyní se jedná cca o 3,9 stupně.

Vědci předpokládají, že by věž měla zůstat stabilní zhruba dalších 200 až 300 let. Zajímavé je, že stavba se v létě mírně samovolně napřimuje.

Během horkých dnů je totiž nakloněná jižní část více zahřívána sluncem, kámen se rozpíná a dochází k určitému drobnému dočasnému „narovnávání“.

8. Věž v číslech

U věže o váze přibližně 14 500 tun je hlavním stavebním materiálem mramor. Má 8 pater, na nižší straně měří 55,86 metru a na vyšší 56,67 metru. Pokud by byla měřena včetně základů, zapuštěných do země, pak by její výška v nejvyšším bodě činila 58, 36 metru.

Rozdíl je také v počtu schodů, na severní straně má 294 schodů a na jižní o 2 více. Vnější průměr základny je cca 15,5 metru a vnitřní zhruba 7,4 metru.

9. Nebezpeční houpání

Ve zvonici věže je 7 zvonů, každý pro jednu notu durové stupnice. Jejich celková hmotnost činí více, než 10 tun. Původně byly všechny ovládány za pomoci lan, což však bylo nakonec zakázáno kvůli nejisté stabilitě věže.

Vystřídala je elektromagnetická kladívka, která rozezní zvony, aniž by muselo docházet k jejich pohybu.

10. Kdo dřív přijde…

Šikmá věž v Pise je přístupná veřejnosti každý den, pokud nedojde k mimořádným událostem. Vstupenka stojí 18 euro (v přepočtu cca 485 korun), jejich počet je omezený a je možné je zakoupit i online.

Tato turisty hojně vyhledávaná atrakce je od roku 1987 spolu s dalšími památkami na Náměstí zázraků zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.