Ať už jde o nejkrásnější ženy nebo nejpozoruhodnější muže, buďte si jisti, že autorem alespoň jedné z jejich nejslavnějších fotografií je Philippe Halsman, muž, který se postaví nepřízni osudu a rasovým předsudkům, aby si nakonec splnil svůj americký sen.

Vízum do USA mu mimochodem pomáhá zařizovat jeden rodinný přítel. Možná ho znáte – jmenuje se Albert Einstein (1879 – 1955). A hádejte, komu později tenhle geniální fyzik nastavuje svou zasmušilou tvář do záběru zrcadlovky?

A to dokonce tak úspěšně, že z portrétu vznikne v roce 1966 známka, kolující po Spojených státech. O tom se Halsmanovi v době, kdy sedí ve vězení ani nezdá.

Osudná túra

Stane se to na výletě v tyrolských Alpách. Ty tehdy, v roce 1928 nejsou pro židovskou rodinku zrovna ideálním místem k odpočinku. Antisemitismu je tu pomalu víc, než ranní rosy na strmých svazích. Lotyšský zubař Morduch Halsman ale přesto vezme syna Philippa (1906 – 1979) a 10. září si vyrazí užít během pěší túry krásu místní přírody.

O vině nemají pochyb

Chvíli kráčí bok po boku, pak čilejší Philippe otce o několik kroků předběhne. Pár okamžiků nato ho do uší bodne srdceryvný výkřik a když se mladík otočí, spatří tátu padat dolů do propasti. Alespoň tak to později líčí u soudu.

Když konečně najde cestu dolů, je už Morduch mrtvý. Vedle těla leží jeho peněženka. Prázdná. Místní zástupci spravedlnosti mají jasno poměrně rychle. Philippe je zatčen a obviněn z vraždy svého otce.

Chybí důkazy, chybí motiv, přesto je Halsman shledán vinným a poslán za mříže. Na čtyři roky.

A maska je pryč

Nakonec si odsedí dva. Když z vězení vyjde ven, má jediný cíl – stát se uznávaným fotografem. Jeho cit pro detail obdivují nejdřív ve Francii, kde plní módní magazíny. V roce 1940 musí ale ze země uprchnout před Hitlerem.

Amerika ho naštěstí přivítá s otevřenou náručí. A hned o rok později přijde osudové setkání – se Salvadorem Dalím (1904 – 1989). Surrealistický umělec si Halsmana oblíbí. Připadá mu, že mají podobný pohled na svět.

Proto o sedm let později ochotně skáče do vzduchu, aby ho mohl lotyšský rodák správně zachytit a spolu s ním mimo jiné i tři letící kočky a vodu vychrstnutou z kbelíku. Tak vznikne slavná fotografie Dali Atomicus. Tady někde leží kořeny skokologie – inovátorského pojetí fotografie, které se pro jeho autora stane charakteristickým znakem. „Když požádáte člověka o skok, je jeho pozornost většina zaměřena k aktu skákání a jeho maska spadne tak, až se objeví skutečná osoba,“ vysvětluje.

Máš prsa, tak je vystrč!

To už je Halsmanův sen v podstatě splněn. Je slavným fotografem a leckterá hvězda prahne, aby byla zvěčněna právě jím. V roce 1948 dorazí do jeho newyorského studia šestnáctiletá kráska. Jmenuje se Elizabeth Taylorová (1932 – 2011) a před objektivem se zprvu cítí nesvá.

„Máš prsa, tak je vystrč!“ povzbuzuje jí fotograf. Nakonec vzniknou úžasné snímky. A nejen to. „Po focení s Halsmanem jsem si začala uvědomovat své tělo. Byl prvním člověkem, který mě donutil pohlížet sama na sebe jako na ženu,“ vzpomíná herečka. Halsman s úspěchem zachytí i několik jejích kolegyň – Judy Garlandovou (1922 – 1969) nebo Marilyn Monroe (1926 – 1962). Fotografie většiny zvěčněných hvězd putují rovnou na titulní stranu magazínu Life.

A možná přijde i Kennedy…

Nejsou to ale jen herci, které Halsman fotí. Setkání s Winstonem Churchillem (1874 – 1965) vyústí v uhrančivý černobílý snímek, John F. Kennedy (1917 – 1963) mu v roce 1952 pózuje dokonce dvakrát. Fotografii z prvního setkání pak použije na obal své knihy Profily odvahy (1956). V roce 1958 je Halsman zařazen časopisem Popular Photography mezi desítku největších fotografů na světě a v roce 1975 obdrží od společnosti American Society of Magazine Photographers cenu za celoživotní dílo.

Umírá o čtyři roky později jako muž, který si splnil svůj sen.