Archeologie odkrývá fascinující tajemství minulosti člověka. Někdy jsou však fascinují až příliš. Není divu, že jedenácté přikázání odborníci šmahem odmítnou jako podvrh.

Jeruzalémský obchodník se starožitnostmi Moses Wilhelm Shapira (1830-1884) léta dodává evropským knihovnám vzácné hebrejské texty. Jeho pověst sice v roce 1873 pošramotí prodej moábských artefaktů, které francouzský orientalista Charles Clertmont-Ganneau (1846–1923) odhalí jako padělky, poté co najde místní dílnu, kde byly vyrobeny, ale mnozí ho vidí jako nevinnou oběť palestinských padělatelů a obchody jedou dál.

Jiná Kniha Mojžíšova

Poprask nastane až když se v roce 1883 vytasí s patnácti starobylými koženými svitky, které byly údajně nalezeny v oblasti Mrtvého moře. Obsahují totiž rukopis poněkud odlišné verze 5. knihy Mojžíšovy, včetně překvapivého zjištění, že „desatero“ obsahuje ještě jedenácté přikázání, které zní „Nebudeš nenávidět svého bratra ve svém srdci.

“ Shapira je nabídne k prodeji britskému muzeu za milión liber (to by dnes činilo nějaké 3 miliardy korun).

Sebevražda, požár a pochyby

Vědci se na svitky příliš netváří. Clermont-Ganneau a britský expert na Bibli Christian David Ginsburg (1831–1914) je podrobí testům a oba dospějí ke stejnému závěru. „Jde o padělky, které prozrazuje nedávné zpracování původní kůže i chybně použité hebrejské písmo.

“ Shapiro, který je sám nadšeným badatelem s rozsáhlými znalostmi, je zničen. Uprchne z Londýna a o šest měsíců později se zastřelí v pokoji hotelu Rotterdam v nizozemském Bloemendaalu.

Mohly být pravé?

Samotné svitky zmizí, aby se o pár let později objevily v aukční síni Sotheby’s, kde je získá sir Charles Nicholson, ale v roce 1887 jsou pravděpodobně zničeny při požáru jeho sídla. Není bez zajímavosti, že dnes řada vědců soudí, že ve světle objevu svitků od Mrtvého moře v roce 1947 by Shapirovy svitky přece jen mohly být pravé.

To už však nejspíš nikdo nezjistí.