Co je pro třítisícové andaluské městečko typické? Vynikající salám, vymazlené dezerty, neobyčejné historické památky… A taky skála. Ta prostupuje jeho velkou část a dodává mu unikátní vzhled i atsmoféru. Mnoho místních lidí tady žije v jeskyních, jako kdysi naši předkové!
Španělsko má řadu nádherných destinací, jejichž jména zná celý svět. Přesto v této zemi existují i méně známá místa, o kterých se moc nemluví, přestože mohou nabídnout mimořádné zážitky.
Týká se to například městečka Setenil de las Bodegas v Andalusii, regionu na jihu Španělska. Dalo by se říct, že zde lidé žijí doslova pod kamenem!
Klenot nad řekou
Není to však myšleno tak, že by místní milovali svůj klid a nestarali se o nic a o nikoho. Naopak, návštěvníci jsou zde vítáni a je jim k dispozici řada malebných kavárniček, restaurací a hotýlků.
Ty jsou výjimečné tím, že mnoho z nich je stejně, jako zdejší domy, zabudováno do skalních převisů nad řekou Río Guadalporcún. Mnohé z nich vznikly z původních jeskyní a převisů jednoduchým přidáním přední zdi. Ráz tohoto místa je opravdu unikátní.
Kámen nad hlavou je v určitých částech města tak nízko, že návštěvníci mohou mít až stísňující pocity. V některých uličkách to dokonce vypadá, že se ho lze dotknout zvednutou rukou.
Na osmý pokus
Využít skalních stěn k výstavbě obydlí byl skvělý nápad, kdy k tomu však přesně došlo, nikdo netuší. Místo je však osídleno už od prehistorických dob a obsazeno bylo i během římské invaze do regionu v 1. století našeho letopočtu.
Setenil de las Bodegas byl kdysi dokonce považován za nástupce římského města Laccipo, ale později se ukázalo, že tím se stalo město Casares v provincii Málaga. Traduje se, že název Setenil pochází z latinských slov „septem nihil“, což znamená „sedmkrát nic“.
Setenil de las Bodegas se totiž stane jednou z bašt maurské civilizace, pod jejíž kontrolu se Španělsko dostalo v 8. století, a během 15. století se ho křesťané snaží získat zpět do svých rukou. To se podaří až po sedmi neúspěšných obléháních.
Maurové jsou vyhnáni teprve v roce 1484 a křesťané se přitom pořádně zapotí. Dělostřelectvo se snaží celých 15 dnů, než se jim podaří dobýt místní hrad, jehož ruiny dnes městečku dominují.
Olivy, mandle a vepříci
Celé jméno Setenil de las Bodegas (bodegas znamená vinné sklepy, vinařství) pak pochází z 15. století, kdy noví křesťanští osadníci kromě zachování arabských olivových a mandlových hájů zasadí i vinnou révu.
Pěstování prvních dvou plodin v regionu stále vzkvétá, ale rozhlehlé vinice byly zničeny v 60. letech 19. století, kdy obávaný škůdce mšička révokaz (Viteus vitifoliae) zpustošil velkou část vinohradů v celé Evropě.
Místní se tak raději obrátili k bezpečnějšímu druhu obživy a tím je chov prasat, pro které okolní kopce představují ideální pastviny.
Ráj gurmánů a milovníků historie
Setenil de las Bodegas má tak rovněž pověst místa, kde se vyrábějí vynikající masné výrobky, legendární je zejména místní chorizo (suchý paprikový salám) a kvalitní vepřové maso.
Mimo toho je městečko vyhlášené i místními dezerty a různým originálním sladkým pečivem, také zdejší restaurace patří k nejlepším v regionu. Kromě gastronomických radovánek se zde potěší i srdce milovníků historie.
I když z místního hradu mnoho nezbylo, je vyhledávaným cílem kvůli skvělému výhledu do okolí. Vedle poněkud klaustrofobních uliček má městečko i další raritu. Je jím nedokončený kostel, stojící na útesu.
K dalším památkám patří rovněž historická radnice, několik pousteven anebo třeba most ze 13. století.