Skip to content

Nabít, zamířit, stisknout spoušť: Jak letí střela?

K boji!“ křičí velitel. Muži zaujmou pevný postoj, zamíří na cíl a pálí na něj jednu přesnou střelu za druhou. Jak ale vlastně takový výstřel probíhá a co se s kulkou děje poté, co hlaveň zbraně opustí?

Projektil (neboli střela, lidově kulka), střelný prach a zápalka. To vše je umístěno v kovové nábojnici a dohromady tvoří náboj. Aby se kulka z hlavně prodrala ven, je třeba nejprve vyvolat hoření zápalky stiskem spouště.

Následně vzplane i střelný prach a uvolněné plyny se začnou rozpínat všemi směry. Vyvolaný tlak začne působit na kulku a vytlačí ji ze zbraně. Trajektorie jejího letu je ovlivněna hlavně velikostí prachové náplně, gravitací a odporem vzduchu, ale i větrem či teplotou.

Závod s časem

Těsně po opuštění hlavně dosahuje nejvyšší rychlosti, takzvané úsťové. Ta je jedním ze stěžejních parametrů, které u střelných zbraní sledujeme – čím je vyšší, tím dál zbraň pravděpodobně dostřelí. Například revolver Smith & Wesson 629 ráže .44 Magnum střela opouští rychlostí až 520 m/s, což je téměř čtyřikrát víc, než na kolik to dokáže rozjet nejrychlejší auto světa. Z legendárního lehkého kulometu BREN letí rychlostí až 800 m/s, tedy asi třikrát rychleji než takový Boeing 747.

Tankový kanón Rheinmetall Rh-120 opustí tempem 1750 m/s – pětkrát rychleji než zvuk.

Kulka vystřelená do vzduchu může člověku při pádu zpět na zem způsobit vážná, až smrtelná zranění.

Méně je někdy více

Největší vliv na úsťovou rychlost má délka a drážkování hlavně a velikost, hmotnost, hustota, ale i kinetická energie střely – taková, kterou je střela ze své náplně schopna načerpat. Uvádí se v joulech, lze ji vypočítat pomocí hmotnosti a úsťové rychlosti střely a určuje takzvanou účinnost zbraně.

Důležité však je, aby střela byla schopna zasaženému cíli ze své energie předat co nejvíce – ta s největší energií nemusí být nutně nejúčinnější.

Cesta k dokonalosti

Celá staletí se palné zbraně nabíjejí zepředu tak, že se do hlavně nasype odměřená dávka střelného prachu, vloží se střela a prach se malým otvorem zapálí. To je proces poněkud pomalý a nabíjet v leže tímto způsobem není zrovna praktické.

S prvním funkčním jednotným nábojem přichází roku 1812 švýcarský vynálezce Samuel Johannes Pauly (1766–1821). Jeho francouzský kolega Casimir Lefaucheux (1802–1852) pak roku 1835 získá patent na náboj s kolíčkovou zápalkou a Louis Flobert (1819–1894) o 14 let později patent na náboje s okrajovým zápalem, které ve výrobě zůstanou dodnes.

Ve Spojených státech amerických z výrobní linky každoročně sjede na 12 miliard kulek. Prvenství v tréninku střelby ale patří jejich sousedovi. V roce 2017 jistý kanadský odstřelovač trefí svůj cíl ze vzdálenosti 3540 metrů, čímž vytvoří světový rekord!

Vesmírná přestřelka

Už roku 1638 pomůže Galileo Galilei (1564–1642) objasnit, že se vystřelená tělesa pohybují po parabolické křivce, které se později začne říkat balistická. Popisuje skutečnou dráhu letu střely od jejího opuštění hlavně až do zásahu cíle či dopadu na zem.

Můžeme ji vypočítat a matematicky vyjádřit, obecně se však popsat nedá, a to právě díky neustále se měnícím vnějším vlivům, které na střelu působí. O poznání lépe by se střele letělo ve vzduchoprázdnu, kde by nemusela bojovat s odporem vzduchu a letěla by čistě setrvačností.

Při takové přestřelce na kosmické lodi by tak střely svištěly po přímkách.

Nejvýkonnější současně využívanou palnou zbraní je kulomet M134 Minigun, který dokáže za jednu minutu vypálit až 6000 ran!

Vize budoucnosti

V hollywoodských akčních trhácích naopak můžeme vidět takové, které doletí i za roh budovy a zasáhnou nic netušícího nepřítele. Podobná vymoženost se z filmových pláten do reality dostane v roce 2008, kdy agentura amerického ministerstva obrany DARPA začne vyvíjet střelu ráže 12,7 mm, která umí po opuštění hlavně korigovat směr letu.

To jí umožňuje optický senzor ve špičce a malá křidélka na plášti. A samozřejmě by to nebylo Rusko, aby se nepokusilo USA na poli vojenských technologií překonat. Roku 2016 oznámí, že pracuje na podobně chytré střele, která bude schopna zasáhnout cíl až na vzdálenost 10 kilometrů!

Norský fyzik Andreas Wahl (*1983) roku 2016 odvážným způsobem odpoví na otázku, zda může střela letět i pod vodou. Postaví se do bazénu před nabitou pušku, jejíž dostřel je ve vzduchu téměř kilometr. Díky vysokému odporu a hustotě vody vyvázne bez zranění.
Foto: govtech.com, ifuun.com, topwar.ru, twitter.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Křeslo, puf i taburet
rezidenceonline.cz

Křeslo, puf i taburet

Společníci pro pohodlí, kteří by neměli chybět v žádném...
Ničivé tornádo: Smrtící větrný vír smete vše, co mu stojí v cestě!
epochalnisvet.cz

Ničivé tornádo: Smrtící větrný...

Nejvíce tornád vzniká v Severní Americe, ty...
3 neobjevené skvosty Královéhradeckého kraje
epochanacestach.cz

3 neobjevené skvosty...

Královéhradecký kraj...
Hrušky v červeném víně a medu
nasehvezdy.cz

Hrušky v červeném víně a medu

Šťavňaté hrušky v červeném víně oslní každou...
Špatné zprávy z Austrálie: Tamním ptakopyskům hrozí vyhynutí
21stoleti.cz

Špatné zprávy z Austrálie:...

Klimatické změny, nadměrné čerpání vody z řek a...
Pod strašidelným mostem prý číhá ďábel. Na něm zase duchové padlých
enigmaplus.cz

Pod strašidelným mostem prý číhá...

Mosty, na kterých mají působit nadpřirozené síly,...
Kde hledat nová souhvězdí? Na zdech starověkých egyptských chrámů!
enigmaplus.cz

Kde hledat nová souhvězdí? Na...

Objevit nové souhvězdí v roce 2020: To...
Utajila další veselku?
nasehvezdy.cz

Utajila další veselku?

Už pěknou řádku let žije DANA...
Procházka údolím Lužnice
epochanacestach.cz

Procházka údolím Lužnice

K nejstarším značeným...
Tvrdí, že se setkal s Robbie Williamsem na vojenské vesmírné misi
enigmaplus.cz

Tvrdí, že se setkal s Robbie...

V nové britské knize zabývající se UFO...
Jak vybrat luxusní kabelku: rozmyslete si, k čemu ji budete nosit
iluxus.cz

Jak vybrat luxusní kabelku:...

Rozhodli jste se investovat do kvalitního kousku a...
Doprava budoucnosti v reálu: Brno je vzorem pro Evropu
21stoleti.cz

Doprava budoucnosti v...

Jednou bude většina aut komunikovat sama se sebou, s...