Nohy bezvládně visí v propadlišti. Exekuce byla vykonána. Dozorci z pankrácké věznice pozorují povadlé tělo nebezpečného zabijáka. Tiše se houpe na oprátce. Jeho životní cesta se uzavřela. Než ho soud donutil zaplatit cenu nejvyšší, surově zamordoval několik obětí.
Svatoslav Štěpánek se poprvé nadechne ještě předtím, než planeta vzplane v prvním světovém konfliktu, konkrétně 25. prosince 1911. Nedlouho před rozpoutáním toho druhého mu smyčka na konci provazu zlomí vaz.
Je popraven 8. listopadu 1938. Do české historie vstoupí jako brutální sériový vrah, který oficiálně zabil tři lidi a další dva se usmrtit pokusil.
Problémy jsou s ním odmala
Ačkoli se Štěpánek narodí do dobře zajištěné a vážené rodiny v Roudnici nad Labem, jeho dětství se nevyvíjí podle obvyklých standardů. Mezi ostatními se příliš velké oblibě netěší. Týrá a zabijí zvířata. Rád pozoruje při práci hrobníka.
Už ve školních lavicích údajně vyzkouší ostří svého nože na jiném dítěti. Kromě toho ho policisté viní z několika krádeží. Ačkoli je vyučeným zahradníkem, k práci nikdy pořádně nepřičichne. Trpí nepřirozenou fixací na ženská ňadra.
Prsa své sestry má dokonce polít kyselinou solnou. Na začátku srpna 1932 ubodá kdosi nedaleko Bohnic 28letou Márii Zemancovou. „Kdo to jen mohl udělat?“ bručí si pod vousy lékař, který provádí ohledání.
Žena inkasovala dvě rány ostrou čepelí do krku a další do prsou. Pachatel však policii uniká. V polovině října téhož roku vyrazí mladý Štěpánek na prohlídku slovenského hradu Červený Kameň. V té době se tam nachází také 15letá Marie Riganová.
Oba se ztratí. Najde se ovšem jenom jeden z nich. Dne 10. ledna 1936 jde ze školy domů 13letá Růžena Jebavá. Přestože je zima, až praští, blíží se k ní mladík na kole. Náhle zastaví.
K levé lopatce jí přitiskne hlaveň své flobertky a stiskne spoušť. Dívka toto zákeřné napadení přežije jen shodou okolností. O 13 dní později narazí na agresora 26letá Zdeňka Drobná. Jakmile ho mine, mladík ji dohoní a srazí do příkopu.
Pokusí se o útěk. Marně. I tentokrát chce pachatel poslat své oběti olovo do srdce. Žena, vedená pudem sebezáchovy, mu ruku se zbraní srazí. Kruté bolesti se tím nevyhne. Projektil jí zajede do břicha. „Hej, co to tam děláte?“ vykřikne náhodný kolemjdoucí.
Útočník už nestihne svůj vražedný úmysl dokončit a raději uprchne. Zdeňka se zotaví. Zkraje dubna 1936 roznáší mléko 40letá Františka Třísková. Domů už se ale nevrátí. Kriminalisté se snaží zjistit, kde se inkriminovaný den pohybovala.
Záhy vyjde najevo, že ještě živá vešla v časných ranních hodinách do domu Štěpánkových. Tou dobou tam pobýval pouze problematický mladík. Ten tvrdí, že ženu vůbec neviděl, protože spal. Celé vyšetřování zkomplikuje jedna z kamarádek pohřešované, když prohlásí. „Někdy pozdě dopoledne jsem s ní mluvila.“
Hlavně nechoď dovnitř!
Štěpánek má stále celým dům pro sebe. Jeho matka, která se zdržela na Slovensku, proto požádá svou sestru Annu, aby mu zajistila dovoz jídla.
Třetí květnová neděle roku 1936 zastihne 20letou Jiřinu Šťastnou, mladíkovu sestřenici, jak míří do domu své tety s plnou taškou. „Hlavně nechoď dovnitř, jídlo nech za dveřmi,“ klade jí ještě na srdce Anna.
Když se dívka dlouho nevrací, žena ke Štěpánkovým vyrazí sama. Objeví mrtvolu svého dítěte – svlečenou a s vystřeleným okem. Rozlícená matka pronásleduje Štěpánka, který vyběhne až na zahradu. Tam se pokusí oběsit.
Zbabělý útěk před vlastní zodpovědností mu překazí procházející poštmistr. Když později četníci prohledávají pozemek u domu, objeví také tělo zmizelé Františky Třískové i s její bandaskou na mléko. To ale není jediný šok, který na ně čeká.
V kompostu totiž naleznou kosterní pozůstatky dítěte. Vyšetřovatelům nedá mnoho práce, aby zjistili, že před téměř 10 lety se v sousedství ztratil 5letý Bedřich Brožovský. Štěpánek se k vraždám Františky, Jiřiny i Bedřicha dozná.
Mlékařku doslova zmasakroval. Nejprve ji střelil do hlavy. Když ji dobíjel sekerou, byla ještě naživu. Otevřel jí břišní dutinu a odřezal prsa. Ani to mu ale nestačilo. V brutální řezničině pokračoval dál. Nebohou ženu skalpoval a pak ji rozřezal na 11 dílů.
Na svou sestřenici vypálil, když mu nandávala jídlo. Také v jejím případě použil k dokonání zvráceného činu ostří chladné zbraně. Nožem ji bodl do srdce. Malého Bedřicha usmrtil kladivem a jeho drobné tělíčko potom několikrát přemístil.
Přibývají mu další hříchy
Co se týče pokusů o vraždu Růženy Jebavé i Zdeňky Drobné, má Štěpánek zajištěné alibi od své matky. Ta tvrdí, že v době, kdy k násilí došlo, ležel doma v posteli a léčil se. Jeho popis odpovídá pachateli jen částečně. Nesedí hlavně barva vlasů.
Kromě toho měl agresor i jiné kolo, než jaké vlastní podezřelý mladík.
Později se ukáže, že vrah chřipku jenom předstíral a na svém bicyklu zapracoval tak, aby důkladně změnil jeho vzhled a nikdo ho s ním nespojil. Vyšetřovatelé najdou u mladého zabijáka mapu s vyznačenými místy.
Jedno z nich odpovídá nálezu Márie Zemancové, ubodané v srpnu 1932. Během nařízené rekonstrukce, při které Štěpánek nešetří podrobnostmi činu, ale nečekaně vezme své původní doznání k tomuto mordu zpět a nikdy za něj není odsouzen.
Žádný další prohřešek proti zákonu mu kriminalisté nakonec neprokážou. Doložené zločiny však stačí k tomu, aby ho soud poslal „na šibenici“.
