Sčítání lidí prý vůbec není novodobou záležitostí. Kdy a kde se uskutečnilo vůbec poprvé? Známe samozřejmě sčítání lidí zmíněné v Bibli…
oricky doloženo, že první sčítání lidu proběhlo v Babyloně v roce 3800 př. n. l. Jde o velmi podrobné záznamy obsahující například i informace o počtu dobytka, množství másla, medu, mléka, vlny a zeleniny.
Sčítá se i v Jeruzalémě
Známý je také biblický soupis lidu, o kterém se píše v evangeliu svatého Lukáše v souvislosti s cestou Josefa s Marií z Nazaretu do Betléma. Sčítání lidí se dříve provádělo hlavně kvůli stanovení daňové povinnosti. Proto probíhalo i ve starém Římě.
Ze středověku známe sčítání lidí například z Jeruzalémského království v roce 1183. Tehdy bylo třeba zjistit, kolik mužů bude možné vyslat do boje proti sultánu Saladinovi (1138–1193).
Soupisy obyvatel se v našich zemích prováděly už od středověku, ale protože se vytvářely pro vojenské a daňové účely, neobsahovaly všechny osoby. Za nejstarší zachovaný seznam považují odborníci inventář majetku litoměřického kostela z roku 1058.
Zjišťují se další údaje
Celostátní sčítání lidu zavádí až císařovna Marie Terezie (1717–1780) svým patentem z 13. října 1753. Potřebuje vědět kolik mužů a koní může odvést do války s Pruskem.
Poprvé tak ke sčítání dojde v roce 1754. V roce 1777 vychází konskripční patent, který dává základ sčítání až do roku 1851. V 80. letech 18. století přibývají populační knihy, kde se na panstvích zaznamenává i vývoj v jednotlivých rodinách.
V roce 1869 vzniká nový zákon o sčítání lidu. Postupně se ve sčítání objevují další a další údaje, mapují se třeba fyzické vady nebo gramotnost obyvatel a údaje jsou velmi podrobné.
Po založení Československa vzniká v roce 1919 Státní úřad statistický a podle zákona vydaného v roce 1920 se uskuteční první československé sčítání lidu 15. února 1921.
