Bez ní by svět nebyl tím, čím je. Neobejde se bez ní prakticky žádná světová kuchyně. Ale kromě skvělé chuti a výživové hodnoty je rýže spojena také s rituály nebo uměním. A také díky ní prý lépe drží pohromadě Velká čínská zeď a jiné významné stavby!
Rýže u nás patří patří k nejběžnějším přílohám. A zatímco si jí nijak zvlášť nevážíme, existují země, kde je nejenom hlavní potravinou, ale také předmětem úcty i součástí kulturní tradice.
Jde zejména o region celé východní a jihovýchodní Asie, ale celkově je na rýži jako na základní potravině závislá asi polovina světové populace.
Na různých místech
O raném pěstování rýže má důkazy mnoho kultur, ale ty nejstarší pocházejí z Číny a podle analýzy mohou být až 13 500 let staré. Rýže se poté rozšíří po dalších částech Asie spolu s migrací tamních populací.
Jiný druh rýže je nezávisle na tomto procesu domestikován v Africe asi před 3500 lety a divokou rýži jedí i dávné civilizace v Amazonii. Do Evropy se rýže dostane podle všeho přes Egypt a z Asie.
Znají ji v antickém Řecku, kam ji podle všeho přivezou vojáci z výpravy Alexandra Velikého (356-323 př. n. l.). Na území Německa jsou pro změnu nalezena ložiska rýže z 1. století našeho letopočtu, tedy z římského období.
Pyrenejský poloostrov seznámí s rýží Maurové a podle záznamů je během jejich nadvlády pěstována ve Valencii a na Mallorce.
Jak vévoda pěstoval rýži
V Itálii se začíná s jejím pěstováním v 9. století, tedy dlouho předtím, než je zaznamenána v okolí města Pisa (1468) nebo v lombardské nížině (1475), kde ji propaguje milánský vévoda Ludovico Sforza (1452-1508) a předvádí její pěstování na svých „ukázkových“ plantážích.
Od 15. století se rýže rozšíří po celé Itálii a do zbytku Evropy, aby se spolu s evropskými průzkumníky dostala i dále do světa. Do Nového světa však nedorazí jen evropská rýže, ale tu svou si sem přivezou i afričtí otroci.
I když se dnes až 95 procent světové roční produkce této obilniny sní, dříve byla a na mnohých místech také dosud je používána i jiným způsobem.
Ve starověku a během středověku je například v Číně využívána rýžová pasta jako přísada do malty a zajišťuje lepší stabilitu a odolnost staveb, odborníci ji identifikují například v některých částech Velké čínské zdi. Rýže také hraje významnou roli v mnoha kulturních ceremoniích a oslavách.
K jídlu, ceremoniím i oslavě vůdce
Příkladem může být svatební obřad. Nejen v asijských zemích, ale i jinde na světě se rýžová zrnka hozená na nevěstu a ženicha považují za prostředek k zajištění šťastného manželství.
V Indii je rýže spojována s hinduistickou bohyní Lakšmí, patronkou štěstí a hojnosti. Ale zdá se, že rovněž v současné době si této plodiny lidé cení i jinak než jídla, i když nejde o tradiční a po generace předávané kulturní využití.
V roce 2008 se v Japonsku rozhoří mánie, týkající pytlíků rýže zvaných dakigokochi jako dar k narození dítěte. Mají podobu miminka v peřince a dává se na ně vytisknout fotografie a jméno novorozence.
Každý pytlík je vyrobený na míru podle váhy konkrétního dítěte. A ještě dále jde umělec z Tchajwanu, který v roce 2013 vyřeže na zrnko rýže o délce 0,5 cm a šířce 0,3 cm portrét čínského vůdce Si Ťin-pchinga (*1953). Práce mu zabere 30 dní.
Zdravá a sytá potravina
Ale největší užitek z ní lidé samozřejmě mají, pokud si ji naloží na talíř nebo do misky. Je dnes pravděpodobně nejkonzumovanějším druhem zrna a podle statistik jí po celém světě rýži více než 6 miliard lidí (aktuálně nás žije na naší planetě cca 8 miliard).
Míra její spotřeby v zemích, kde se pěstuje a sklízí, je přirozeně mnohem vyšší než jinde na světě. Zatímco třeba Češi sní v průměru 9 kilogramů rýže na osobu a rok, na prvním místě na světě je aktuálně Laos, kde jeden člověk spořádá téměř 263 kilo rýže ročně.
Za ním je Kambodža (cca 250 kg) a Bangladéš (asi 226 kg). Rýže je snadno stravitelná a navíc zdravá potravina. Obsahuje komplexní sacharidy, které tělu dodávají energii a pomáhají udržovat stabilní hladinu cukru v krvi.
Má v sobě také vlákninu, pomáhající udržovat zdraví střev anebo vitamíny a minerály. Patří k nim vitamíny řady B, železo, draslík nebo hořčík.
Co se dá vyrobit z rýže?
Antioxidanty obsažené v rýži pak pomáhají snížit riziko vzniku některých civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, cukrovka nebo rakovina. Jako potravina bez obsahu lepku je také vhodná pro lidi s bezlepkovou dietou.
I když je rýže univerzální potravina, která se používá jako příloha i hlavní pokrm v kuchyních po celém světě, nachází v gastronomii i jiné využití.
Vyrábí se z ní třeba rýžový ocet, který je oblíbenou ingrediencí a kořením anebo rýžový nápoj (často nepřesně nazývaný jako rýžové mléko), který je alternativou ke klasickému mléku.
Olej z rýže se používá k vaření a pečení a rýžové nudle jsou oblíbenou součástí asijské kuchyně stejně jako rýžový papír, používaný třeba k výrobě plněných rolek. Rovněž rýžová mouka má řadu využití.
Zapomenout nemůžeme ani na pálenku z rýže, nazývanou saké, která je oblíbená v Japonsku.
