Zlato podrobených a pobitých Aztéků a Inků si Španělé ve 30. letech 16. století a v pozdějším období přivlastní. Nejde ale jenom o nesmírně cenný kov, ve hře se ocitají i nádherná umělecká díla vykovaná ze zlata. Nad těmi ale dobyvatelé většinou ohrnují nos.
Cenu pro ně má hlavně čisté 22karátové zlato. Většinu inckých artefaktů proto roztaví. Rok, co rok potom přes oceán míří do Španělska lodě až po okraj napěchované drahým kovem. Do některých se vejde i 170 tun zlata.
Například Hernáz Cortéz (1485-1547) dostane od Montezumy truhlici se zlatým nádobím vážícím 19,64 kg či zlaté valouny o hmotnosti 28 kg. Palácový poklad Aztéků ale nenajde.
Navzdory pirátům, kteří se s vidinou kořisti začnou ve španělských vodách pořádně činit, velká část lodí dorazí do přístavů. Přes nájezdy pirátů se do Španělska dostane 90 % zlata. Španělská královská pokladna potom praská ve švech.
Dvůr si může dovolit dokonale vyzbrojit armádu a poslat ji bojovat za katolickou víru do jakéhokoliv koutu Evropy.
Všechno se dá koupit
Říše, „nad kterou slunce nezapadá,“ zažívá zlaté časy. Dováží se drahé koření, látky. I měšťané si mohou dovolit to, co nikdy dříve. Létání na obláčku ale trvá bohužel velice krátce. Inflace začne růst doslova raketovým tempem.
Zbohatlíci hlavně z řad úředníčků a vojáků mají spousty peněz. Možností, kde a za co je utratit, ale tolik není. „Klidně můžeme zdražit. Oni to koupí i tak,“ pochopí jednoduché pravidlo obchodníci a vesele si ho užívají.
Když něco nemají v nabídce, neváhají to zájemci objednat, a to klidně i z druhého konce světa. A kupec se nenechá zahanbit. S cenou souhlasí. Vždyť on na to přece má!
Nikoho nenapadne, že by si stejné zboží mohl nechat vyrobit doma, a to dokonce za mnohem nižší cenu. Má za to, že se všechno dá koupit.
Prošvihnou průmyslovou revoluci
Kvůli okázalé marnivosti prošvihnou Španělé i první start průmyslové revoluce. „Nemusíme dělat nic. Všechno si koupíme,“ chlubí se přílivem drahých kovů ze zámoří.
Prozíravější Nizozemci a o kus dál zatím začínají budovat první průmyslové manufaktury. Španělský život na vysoké noze ale má svoje stinné stránky. Každoroční růst cen se tu pohybuje kolem 3 %.
Pro obyčejné Španěly, které zlato z lodí viděli leda z dálky, je život v jejich rodné zemi velice nákladný. Pádivá inflace pak svými chapadly zasahuje i zbytek Evropy.
