Skip to content

Rozpoutal čínský bratr Ježíše největší válečný masakr historie?

Žijeme v přesvědčení, že nejkrvavější válečné konflikty se odehrály ve 20. století. Historie však byla svědkem ohromných krveprolití i bez letadel, bomb a tanků. Povstání tchaj-pchingů, které v 19. století zažila Čína, může být dokonce považováno za nejkrvavější válku v dějinách

Království v rozkladu

Hordy banditů, nepokoje, hlad a také zkorumpovaní úředníci ve válkami oslabeném království, tak by bylo možné vylíčit poměry, které panovaly v Číně v polovině 19. století. Bylo jen otázkou času, než se objeví mezi lidmi nový vůdce. Byl jím Chung Siou-čchüan (1814–1864), který místo kariéry úředníka založil sektu a prohlásil se za bratra Ježíše Krista. Popularitu mezi lidmi získal bojem s bandity, nicméně jeho hlavním nepřítelem bylo císařství a čínské náboženství. Z lokálních půtek se tak rozhořelo velké povstání.

Obávaná armáda rebelů čítala okolo půl milionu vojáků, sloužila v ní totiž většina bojeschopných obyvatel říše, včetně tisíců žen.
Obávaná armáda rebelů čítala okolo půl milionu vojáků, sloužila v ní totiž většina bojeschopných obyvatel říše, včetně tisíců žen.

Krvavá říše velkého míru

Sídlem rebelů se stalo město Nanking a za pár let už ovládali několik čínských provincií s celkem 30 miliony obyvatel. Vznikla tak Nebeská říše velkého míru. Povstalci zabavili rolníkům půdu, vyhlásili rovnost pohlaví a povinnou vojenskou službu. Pod přísnými tresty však také zakázali opium, hazard, alkohol, prostituci či otroctví. Možná proto o celé století později byli v maoistické Číně prohlašováni za hrdiny.

Chung Siou-čchüan (1814–1864) místo kariéry úředníka založil sektu a prohlásil se za bratra Ježíše Krista.
Chung Siou-čchüan (1814–1864) místo kariéry úředníka založil sektu a prohlásil se za bratra Ježíše Krista.

Ovládnout města, spálit pole

Povstalci při výpadech nejdříve oblehli město, které ovládli a vyplenili. S rolníky, kteří se k nim přidali, pak v okolí útočili na císařské zdroje potravin, tedy pole a rybářské vesnice. Boje to byly neuvěřitelně krvavé, vedené ručními palnými zbraněmi, meči, kopími či srpy. Spálená pole měla za následek hladomor a také morovou epidemii. Nejnižší odhady udávají 20 milionů obětí, ty nejvyšší počítají se stem milionů!

Císařská vojska v roce 1864 dosáhla hradeb hlavního rebelského města Nankingu a totálně jej vyplenila, rebelové byli pobiti.

Válku pomohli vyhrát Evropané

Císařská armáda nedokázala po celých 10 let povstání potlačit. V roce 1860 se však rebelové pokusili dobít Šanghaj a do obrany se jako velitelé zapojili důstojníci z Británie. Nakonec s vojenskou pomocí přišla také Francie a USA. Za čtyři roky už stála císařská vojska u Nankingu. Za tři dny ve městě padlo 100 000 povstalců. Totálním vypleněním Nankingu pak povstání skončilo.

Přes deset let dokázali povstalci z Nebeské říše vzdorovat císařské armádě, která zvítězila až s pomocí USA a Evropy.
Přes deset let dokázali povstalci z Nebeské říše vzdorovat císařské armádě, která zvítězila až s pomocí USA a Evropy.

 

Foto: wikipedia.com, shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty Zobrazit více …