Skip to content

Římský politik Cato se proslavil i skvělými recepty na koblihy a koláče

„Smíchej tvaroh s krupicí. Z toho udělej tolik šišek, a tak velikých, kolik jich chceš udělat. Vlož je do horkého oleje v kotlíku. Smaž je po jedné nebo po dvou, často je hůlkama obracej, smažené pak vytahuj, namaž medem, posypej mákem a podávej,“ líčí Cato recept na šišky.

Cenzor (nejvyšší římský úředník) Marcus Cato starší (234-149 př. n. l.), který se během třetí punské války (149 – 146 př. n. l.) proslaví výrokem: „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno,“ si rozhodně nepotrpí na žádný luxus.

Římské hostiny jsou typické výběrem jídla i vína. Účastníci si také neváhají udělat pohodlí – jedí napůl vleže.

Ženy jsou mu lhostejné a nelíbí se mu ani rozmařilý život, vymyslí dokonce daň z přepychu! Zajímá ho život chudých lidí, který líčí ve svém spisu O zemědělství.

Mlsný jazyk Římanovi Catovi staršímu rozhodně nechybí. Ve svém spise dává k dobru rozmanité recepty i na sladké pochoutky.

Umí nakrmit otroky

Každý, kdo pracuje na poli a stará se o dobytek, tu najde užitečné rady, navíc nechybí recepty na jídla z mouky, tvarohu a medu. Politika zajímá i nakládání oliv, zelí a konzervace potravin nebo vylepšování zkaženého vína. Ví, jak nakrmit otroky a zdůrazňuje, že je potřeba, „aby se jim nevedlo špatně, aby neměli hlad ani žízeň.“ Je to prý nejlepší cesta, jak zabránit vzpourám. Otroci proto podle něj mají dostávat cca 1,5 kg chleba denně.

Politik Cato se věnuje dokonce i zemědělství.

Chléb pro Řím

Nejstarší doložený chléb pochází ze švýcarského Twannu z období 4500 př. n. l. Bez chleba se neobejde ani starořímská říše, což dokazuje i heslo „Chléb a hry“, tedy jídlo a zábava. Už ve 2. století př. n. l. najdeme v Římě veřejné pekárny. Dostatek obilí je důležitý a na prvním místě je zásobování hlavního města říše Říma. „Asi dvě třetiny jeho roční spotřeby obilí kryl Egypt, který byl římskou provincií od roku 30 př. n. l, “ vysvětluje česká historička Magdalena Beranová, která píše o dějinách vaření. Krizi kvůli vysokým cenám obilí zažije císař Claudius (10 př. n. l. – 54 n. l.) po kterém rozčilený dav hází úlomky chleba.

Na císaře Claudia házejí lidí chleba. Štvou je ceny obilí.

Lidové jídlo aneb kaše

Lidovým jídlem je podle Cata ve 2. století n. l. například punská kaše: „Dej do vody 1 libru pšeničné mouky (dnes 0,33 kg) a hleď, aby se dobře namočila. To nalej do čisté pánve, přidej k tomu 3 libry čerstvého tvarohu (1 kg), ½ libry medu (0,165 kg) a 1 vejce a všechno dohromady promíchej vař a vlej do nové mísy.“ Na koblihy má stejný recept jako ten úvodní na šišky, jenom se smaží v proděravělé misce nebo sítu, které se potopí do horkého oleje. Na stole nechybí ani koláče: „V díži rozetři dvě libry tvarohu (0,66 kg), přidej libru (0, 33 kg) pšeničné mouky a jedno vejce a dobře promíchej. Uhněť bochník, podlož vavřínovými listy a peč v horké peci pod hliněným poklopem.“

 

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …