Unikátní skenovací zařízení zvané LiDAR je schopné najít stavby skryté pod vrstvou půdy a v zeleni. Přístroj totiž bombarduje zemský povrch laserovými pulsy, s jejichž pomocí vytváří trojrozměrný model s přesností na deset centimetrů. K jakým objevům vědcům v posledních letech pomohlo?
Lidarové mapování (zkratka Light Detection And Ranging, měření vzdálenosti vycházející z časového rozdílu mezi vyslaným a odraženým laserovým paprskem) zkrátka působí revoluci v archeologii.
Archeologové pod hustou zelenou vegetací v nitru honduraské džungle ve Střední Americe například objevili v roce 2013 desítky pyramid v dávno zapomenutých městech!
Podle amerického archeologa Christophera Fishera z Coloradské státní univerzity se jedná o pozůstatky civilizace mimo mayskou i aztéckou kulturu.
Vědci odhadují, že dávná města zde vzkvétala v polovině 1. tisíciletí n. l. na ploše 83 000 kilometrů čtverečních honduraské džungle (o něco větší prostor, než zaujímá Česká republika)…
Laser ukázal 60 000 neznámých staveb Mayů
Speciálním laserem připevněným na trupu letadla zkoumali vědci roku 2018 více než 2000 km2 půdy v guatemalské džungli kolem města El Zotz. Při letu objevili více než 60 000 zřícenin, pocházejících z dob mayské civilizace.
Nová technologie dokáže nalézt zbytky staveb i přes stromy a půdu. Podle mnoha archeologů tato metoda přinese velké změny.
„LiDAR provádí revoluci v archeologii takovým způsobem, jakým Hubbleův teleskop představoval revoluci v astronomii,“ vysvětluje Francisco Estrada-Belli, archeolog z Tulane University v americké Louisianě.
Analýza potvrdila, že mayská říše nejspíše byla mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo.
Khmerové si sídlo pečlivě naplánovali
Pět let trvající archeologický výzkum v nitru kambodžské džungle přinesl v roce 2020 svoje ovoce.
Vědci objevili Mahendraparvatu, jedno z hlavních měst Khmerské říše, která ovládala území dnešní Kambodže od 9. do 15. století.
Když se řekne khmerská civilizace, většina lidí si představí chrámové komplexy v Angkoru z počátku 12. století, ale Mahendraparvatu Khmerové založili už v roce 802.
Ruiny sídla se nacházejí na náhorní plošině Phnom Kulen a tvoří komplex o rozloze až 50 km2, což odpovídá zhruba velikosti Českých Budějovic. Nálezy vypovídají o tom, že už tehdy lidé využívali pečlivé územní plánování pomocí čtvercové sítě.
Mahendraparvata je pravděpodobně nejstarším městem na světě stavěným tímto způsobem.
Mexická megastavba
V roce 2020 se archeologům povedl nový objev – největší a zároveň i nejstarší stavbu mayské civilizace, 1400 metrů dlouhou, 400 metrů širokou a 10–15 metrů vysokou plošinu Aguada Fénix v mexickém státě Tabasco.
K jejímu vybudování došlo v letech 1000–800 př. n. l.
„Myslíme si, že šlo o místo, kde se pořádaly rituály, konala dlouhá procesí a kam lidé přinášeli náboženské předměty k uložení,“ uvádí archeolog Takeši Inomata z univerzity v Arizoně. K plošině vede devět cest kolem vodních nádrží.
Na komplex, který se skládá z pyramidy a pohřebiště, narazili archeologové roku 2021 v mayském městě Tikal v Guatemale. Zdejší nálezy odkazují na mexický Teotihuacán – samostatný stát, jenž ve 4. století ovládl Tikal.
Podle odborníků tvořil soubor staveb jakési vyslanectví Teotihuacánu v Tikalu, což svědčí o tom, že mezi oběma městy kdysi panovaly výborné vztahy.
Jak potvrzuje americký archeolog Edwin Román-Ramírez, stavby odhalené v Tikalu se nápadně podobají těm z Teotihuacánu, tvoří vlastně repliku Citadely a šestistupňové pyramidy Quetzalcoatlova chrámu.
