Je to sám rakouský arcivévoda Ferdinand Tyrolský, který v roce 1555 pokládá základy nezvyklé stavby s pravidelným půdorysem šesticípé hvězdy. Tou stavbou je letohrádek Hvězda.

Podivuhodné stavení, které v budoucích staletích mlčky uschová celou řadu záhad a tajemství.

Místo pro stavbu letohrádku Ferdinand Tyrolský (1529–1595) nevybral náhodou. Stavět se bude v oboře Hvězda, kterou nad vsí Liboc založil o dvě dekády dříve jeho otec, Ferdinand I. Habsburský (1503–1564).

Ta slouží pro královské honitby, diplomatické návštěvy i slavnosti. Taková společnost potřebuje v této době ochranu, a proto je celá obora obehnána zdí. Ferdinand je vzdělaný, orientuje se v umění a je fanouškem pradávné vědy, alchymie.

Letohrádek je pojímán nejen jako užitková stavba, ale také jako „filozofický příbytek“. Je dvoupodlažní a štuková výzdoba klenbových stropů bere dech. Za jediný rok vzniká perla severské renesance. Hvězda se dozajista líbí i Filipíně Welserové (1527–1580).

Láska, které nemá být přáno

Welserová má od narození štěstí. Pochází z přední bankéřské rodiny a zvěsti o její kráse je možné v ozvěnách letohrádku slyšet do dneška. Není to ovšem pouze štíhlá postava a zlaté vlasy, čím na sebe upoutává pozornost. Je také moudrá, vzdělaná a laskavá.

V magickém roce 1555 se na masopustním bále v Plzni seznamuje s Ferdinandem Tyrolským. Ideální partnerka pro mocného muže 16. století? Ale kdeže. Filipína sice byla bohatá, urozená, ale potomek císaře je přece jenom jiná liga.

Tedy alespoň z pohledu tehdejší společnosti, ale nikoli z pohledu lásky. Syn císaře podléhá kouzlu krásné Filipíny, a vědom si toho, že jejich sňatek by byl pro rodinu nepředstavitelný, uspořádá v lednu 1557 na Březnici tajnou svatbu. Rok po svatbě se zamilovaným manželům rodí první syn Andreas.

Ve hře je polská koruna

Císař se patrně o svatbě dozvídá až ve chvíli, kdy ho pár učiní dědečkem. Rodově neakceptovatelné potomky sice vylučuje okamžitě z následnictví, ale manželství se pod podmínkou zachování utajení rozhodne tolerovat.

Filipína ale nikdy nebude smět stát po manželově boku. Nejdříve spolu žijí na Křivoklátě, později na zámku Ambras v Rakousku.

Láska Ferdinanda je tak bezmezná, že roku 1572 dokonce odmítne polský trůn, jelikož v podmínkách je i zrušení sňatku s krásnou Filipínou. Až roku 1576 toto tajné manželství uznává papež.

Vojenská léta

V 17. století už u letohrádku nezní romantické sonety, ale válečné bubny. Obora Hvězda se totiž nalézá v blízkosti Bílé Hory, kde je roku 1620 poraženo české stavovské vojsko, a jsou zahájena tři staletí poroby. V 18. století má letohrádek štěstí v neštěstí.

Josef II. (1741–1790) rozhoduje o tom, že se v něm zřídí takzvaná „mírová prachárna“. Tedy skladiště střelného prachu.

Letohrádku tato změna účelu pomůže, vojáci se totiž o své sklady dobře starají a funguje v tomto duchu až do roku 1874. Po vzniku ČSR roku 1918, je letohrádek převeden pod správu Pražského hradu a pomalu se chystá obnova.

Doba nekonečných rekonstrukcí

Nejzásadnější rekonstrukce probíhá mezi léty 1948-1952 a má jí na starosti Pavel Janák. Letohrádek poté slouží jako Muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše. Již roku 1962 je Obora Hvězda i s letohrádkem zapsána na seznam národních kulturních památek.

Mezi roky 1986–2000 probíhá další náročná rekonstrukce. Dne 25. 5. 2000 je letohrádek znovu zpřístupněn veřejnosti a představuje expozici „Minulost a přítomnost“.

Od roku 2017 se zde nachází stálá expozice věnovaná zakladateli stavby, Ferdinandu II. Tyrolskému, a architektuře.