Jakmile se německý velvyslanec v SSSR Schulenburg dozví v květnu 1941 o Stalinově jmenování předsedou rady lidových komisařů, dostává strach. Je mu jasné, že sovětksý muž číslo jedna má v rukou maximum moci a vyhlášení války mezi oběma zeměmi je na dosah.

Friedrich Werner von der Schulenburg (1875–1944) pochopí vážnost situace, a proto neotálí a sjednává si se Stalinem krátce po sobě tři schůzky.

Během nich rozebírá, co je nutné udělat, aby se obě země nedostaly do války. Přitom od Hitlera nemá k takovému jednání žádné svolení. „Napište Hitlerovi dopis,“ navrhne mu na posledním setkání.

Stalin Schulenburgův nápad probere s Molotovem i Děkanozovem. Oba mu doporučí plán s dopisem provést. Zda Stalin Hitlerovi opravdu napsal, ale dodnes není jisté.

„Asi jediný pramenný důkaz o výměnách dopisů mezi Stalinem a Hitlerem pochází z 9. května 1941 ze zprávy o setkání sovětského vyslance v Berlíně Děkanozova a německého vyslance v Moskvě Schulenburga,“ tvrdí dlouho po skončení druhé světové války americký důstojník CIA David E. Murphy (1921–2014).

Dva dochované exempláře

Sovětský historik Igor Bunič (1937–2000) tvrdí, že od října 1940 do května 1941 poslal Hitler Stalinovi šest osobních dopisů.

„Nalezeny byly pouze dva, jeden z 3. prosince 1940 a druhý ze 14. května 1941.“ Korespondence v opačném směru se ale nedochovala žádná. V květnu 1941 německý vyslanec Schulenburg navrhuje, že by pro podobné listy dokázal zajistit leteckou přepravu.

Záhadné letadlo přistává

Nelze vyloučit, že kurýrní letadlo mezi Moskvou a Berlínem opravdu existovalo. 15. května 1941 totiž do sovětského vzdušeného prostoru prokazatelně proniká německý letoun Junkers Ju 52 a přistává na moskevském ústředním letišti.

„Zde nejenže mohl přistát, ale i doplnit pohonné hmoty, a dostal i povolení opustit sovětský vzdušný prostor, zřejmě na základě Stalinova rozkazu,“ píše později sovětský generál Pavel Sudoplatov (1907–1996).

Důkazy neexistují, ale není vyloučeno, že pilot měl dopravit do Berlína dopis přímo od Stalina.