První veřejná doprava: Proč majitel dostavníkové linky spáchal sebevraždu?

13. března 1830. Vzduchem prodchnutým pachem koní zasviští kulka z pistole. Ve své pařížské konírně se na zem hroutí Stanislas Baudry, donedávna úspěšný francouzský podnikatel v oblasti městské dopravy. Čáru přes rozpočet mu ale udělala krutá zima.

Ceny krmiva pro koně stouply natolik, že jeho firma General Omnibus zkrachovala.

Francouzský filozof a matematik Blaise Pascal (1623 – 1662) má pořád hluboko do kapsy, ale přitom musí cestovat. Propočítává tedy, jestli by bylo levnější, kdyby vůz mohl převážet víc osob.

Realizuje svůj nápad, který pojmenuje carosse á cinque sol – vůz za pět haléřů. Jde o první jednotné jízdné pro veřejnou dopravu.

Blaise Pascal si myslí, že by bylo dobré využít vozy, které budou převážet najednou víc lidí.

Neúspěch vědce i majitele lázní

Vědec Pascal má smůlu. Jeho omnibus – dostavník zakazuje vláda. Prostý lid podle nařízení nemá vozy za pět haléřů používat, protože se v nich mísí panstvo s poddanými. Hlavní zákazníci – živnostníci, obchodníci a trhovci tím ale odpadají. Roku 1675 je proto podnik pro neúspěch zrušen.

Hrob Stanislase Baudryho na hřbitově Pére Lachaise. Vezme si život, když přijde na mizinu kvůli rostoucím cenám krmiva.

Podobnou smůlu má o 155 let později i Francouz Stanislas Baudry (1777-1830), který roku 1826 zavádí pravidelnou dopravu v Nantes a o dva roky později i v Paříži. Proč se rozhodne podnikat právě v této oblasti?

V Nantes provozuje lázeňský dům, který je kousek za městem a on potřebuje, aby je začali navštěvovat zákazníci. Jednoduše je tam dopraví. Zpočátku se firmě daří, ale nakonec mu situaci zkomplikuje příliš drahé krmivo.

Omnibus se stane oblíbeným způsobem dopravy. Lístky jsou levné.

I Češi mají své prvenství

To by bylo, aby se myšlenky na veřejnou dopravu nechytili Češi. „Levná doprava pro všechny, to je ono,“ říká si během své pařížské a londýnské studijní cesty v roce 1829 profesor pražské polytechniky František Antonín Gerstner (1795 – 1840).

Okamžitě po návratu svoji myšlenku popularizuje v tisku a chytí se jí největší pražský povozník Jakub Choceňský.

Dnes omnibus s koňmi patří mezi oblíbené turistické atrakce.

Vejce, nebo jízdenky?

Kdo má chuť se po polovině 19. století svézt v Praze omnibusem, musí za vzdálenost ze současného Karlína do míst, kde je dnes autobusové nádraží Na Knížecí, zaplatit rovných 10 krejcarů, dětem jich stačilo 6. Za 20 krejcarů tehdy hospodyňky dostaly buď kopu (tedy šedesát) vajec nebo dvě jízdenky.