„Ta se nikdy nevdá,“ pomyslí si v roce 1767 hudebník Isaac Herschel z německého Hannoveru, když se podívá na zjizvenou tvář své sedmnáctileté dcery Caroliny. „Alespoň pomůže s domácností a výchovou Dietricha,“ ušklíbne se vzápětí.

Díky stopám po neštovicích sice Caroline nikdy nenajde ženicha, ale zato objeví jinou velkou lásku – hvězdy.

Neštovice nejsou jediným problémem, který Caroline Herschelové (1750 – 1848) znepříjemní život. V dětství přežije tyfus a vyroste jenom čtyři stopy a tři palce (asi 130 cm).

V jejích 22 letech (v roce 1772) to vypadá, že jejím údělem se stane péče o domov, stárnoucí matku Annu Ilse a mladšího bratra Johanna Dietricha.

Její tři starší bratři tehdy žijí v Anglii a sestra je vdaná, k rozptýlení jí proto zbývá jenom hudba, pro kterou nadchnul otec Isaac Herschel všech svých šest dětí. Carolinu učit hrát na housle.

Šeď jejích všedních dnů teď ale změní její bratr William Frederick (1738 – 1822).

Uměla násobilku?

Williamovi se daří dobře, v anglickém Bathu (asi 160 km jihozápadně od Londýna) vede symfonický orchestr. Nezapomene na sestřin hudební talent a navíc potřebuje v domě hospodyni. „Přijeď, můžeš tu zkusit zpívat a se vším mi budeš pomáhat,“ pozve ji k sobě.

Caroline se stěhuje za ním. William ji učí zpívat, a přestože není krásná, trvá jenom několik měsíců, než ji okouzlující soprán v okolí proslaví natolik, že začne zpívat profesionálně a vyučovat hudbu. Bratra ale víc než hudba zajímá noční obloha.

Vyrábí dalekohledy, které mají takový úspěch, že dirigování orchestru chce vyměnit za pozorování hvězd. Caroline se mu stane užitečnou pomocnicí a zaznamenává naměřené údaje.

„Nikdy si nezapamatovala násobilku, přesto byla schopna počítat,“ tvrdil prý o ní její bratr a jeden dalekohled vyrobil i pro ni.

Objevují planetu

 „Pohybuje se tam nějaké nové těleso,“ hlásí radostně William své sestře 13. března 1781 a nechce odtrhnout oči od dalekohledu. Koule na obloze je planeta, která později dostane název Uran.

Svým objevem ohromí anglického krále Jiřího III. (1738 – 1820), který Williama Herschela jmenuje svým královským astronomem a jemu i jeho asistentce Caroline přizná stálý roční plat.

William si vydělá 200 liber ročně a Caroline 50 liber a hudbě se už vůbec nemusí věnovat. Ve svých pozorováních se Caroline nenechá zahanbit svým bratrem.

Když Williama v roce 1786 pošle král na univerzitu do německého Göttingenu předat nový dalekohled, s přehledem obstará chod jeho hvězdárny. Bratrovi s chutí a ráda pomáhá, ale přece jenom lesk slávy padá hlavně na něho, teď proto vycítí svoji příležitost.

1. srpna 1786 přistoupí v temné noci k dalekohledu. „Teď určitě uvidím něco nového, třeba padající hvězdu,“ kouká se zatajeným dechem do soustavy čoček.

Pozoruje ji ještě několik dalších dní a její přání je splněno, stává se první ženou v dějinách, která objevila kometu!

Nestará se o vaření, ale oblohu

William má z jejího objevu radost a nadšení ve vědeckých kruzích je také obrovské. Když se bratr v květnu 1788 ožení, netráví už ve hvězdárně tolik času a Carolinu v domácnosti vystřídá jeho manželka.

Astronomka má sice teď víc času na pozorování, protože se nemusí starat o vaření a praní prádla, je ale smutná, že jí chybí přítel, se kterým sdílela své myšlenky.

V roce 1783 objevuje tři neznámé mlhoviny a během let 1787–1798 zapíše na své konto dalších sedm objevených komet. Po Williamově smrti v roce 1822 pomáhá s pozorováním jeho synovi Johnovi a potom se vrací zpátky do Hannoveru.

Volají ji znovu rodinné povinnosti, stará se o svého nemocného bratra Dietricha, který umírá o pět let později. V roce 1835 se Caroline stane čestnou členkou londýnské Královské astronomické společnosti.