Nehýbat se, tak zní příkaz. Jenže ono to moc nejde. Čtvrt hodiny čekat bez hnutí, to lidé mnohdy nevydrží. Na prvních fotografiích tak často můžeme vidět místo ostrých obrázků spíše šmouhy.
S daguerrotypií, předchůdcem fotografie, se jako první Čech setkává profesor pražské university, fyzik Ferdinand Hessler (1803–1865) na svých cestách po západní Evropě koncem léta 1839.
V ročence Jahrbuch für Fabrikanten und Gewerbtreibende, Physiker, Chemiker, Techniker, Pharmacenten, Oekonomennu.s.w., na rok 1840 (II. díl, ročník 1839) potom uveřejňuje její technický popis a na podzim 1839 už se sám pokouší o první snímky.
U nás se tak stává průkopníkem úplně nového média.
Rodinná momentka
První snímky patří k cenným relikviím, i když se jich bohužel dochovalo velmi málo.
Národní památkový ústav v současnosti považuje za nejstarší u nás dochovanou portrétní daguerrotypii snímek rodiny nejvyššího purkrabího Království českého Karla Chotka (1783–1868) ze 4. listopadu 1839, nalezený v roce 2010 na zámku Velké Březno u Ústí nad Labem. Jak vlastně slavný snímek vznikl?
Rozostřený tatínek
Když přijede Karel Chotek do Mnichova, postaví se i s celou rodinou před fotografický aparát.
„Karel Chotek se oblékl do slavnostního oděvu a vzal si svoje nejvyšší vyznamenání, Řád zlatého rouna,“ uvádí Petr Pavelec z Národního památkového ústavu. Na snímku ale Chotkovi rozhodně nevypadají dokonale.
Sám Karel je na fotografii rozostřený a rozmazaná je i jeho dcera, která si během expozice zřejmě strčila prst do pusy.
