Skip to content

Protiletadlový kanon, který se stane černou můrou spojenců

Ačkoliv porážka v první světové válce znamenala pro Německo značná omezení ve vyzbrojování vlastní armády, byla to nakonec proslulá společnost Krupp z Essenu, která se z utažené smyčky vítězných mocností vymanila přemístěním svého konstrukčního centra do Švédska, aby mohla nerušeně vyrábět dělostřelecké zbraně.

Reichswehr požadoval dělo, které by vzbuzovalo hrůzu u nepřátel na zemi i ve vzduchu. Požadavek byl roku 1933 vyslyšen, když sjely z výrobní linky první kusy mocného a moderního 88mm kanonu. Tento zbrusu nový kousek vešel do služby pod označením 8,8 cm Flak 18 a nebylo třeba dlouhého přesvědčování, aby nepřátelé nacistického Německa pochopili, že mají tu čest s něčím jedinečným.

Protiletadlový kanon vzbuzuje respekt i dnes, jako například tento v londýnském válečném muzeu. Foto: Creative Commons, I, Hal9001, CC BY-SA 3.0.

Křest ohněm ve Španělsku

Specifikem kanonu byla mimo jiné dlouhá hlaveň, přidělaná na pivotovou křížovou lafetu, a také poloautomatický klínový závěr se samočinným vyhozením vystřelené nábojnice. Lafeta se přemisťovala tažením na dvojosém podvozku, který zajišťoval rychlé uvedení zbraně do pohotovosti v případě potřeby.

Ve zvláště svízelné situaci obsluha osmaosmdesátek dozajista ocenila i precizní systém poloautomatického nabíjení, který umožnil vystřelit až dvacet nábojů za minutu. Již po prvních bojových zkušenostech ve Španělsku a následně ve Francii nacisté nešetřili chválou na novou zbraň, která se vyznačovala mimo jiné i úchvatnou všestranností.

Zbraň „v plné polní“ při působení na bojištích v severní Africe. Foto: Creative Commons, Bundesarchiv, Bild 101I-443-1574-26 / Zwilling, Ernst A. / CC-BY-SA 3.0.

Skryté nedostatky

Němečtí konstruktéři ovšem nelelkovali a pokusili se její potenciál vyždímat do maxima v nové verzi, nazvané Flak 36. Ta díky štítu lépe chránila obsluhu, a protože byla nově rozdělena do tří hlavních částí, umožňovala armádě v případě zničení či opotřebení některého kusu část snáze a rychleji nahradit.

I díky tomu byla zbraň v německé armádě stále oblíbenější a požadavky na její vylepšování stále hlasitější, takže za krátkou dobu spatřily světlo světa ještě verze 37 a 41, které vynikaly mimo jiné i novými mířidly a systémem pro výpočet vzdálenosti.

To všechno činilo z Flaku zbraň natolik nebezpečnou, že jí byly promíjeny i některé nepříjemné nedostatky – kupříkladu značná hmotnost, která ztěžovala jeho přepravu, či úctyhodná výška, která znesnadňovala správné zamaskování.

Že se přimhouřit nad takovými věcmi obě oči vyplatilo, dokázala zbraň v pouštích Afriky stejně jako na promrzlých bojištích v Rusku. Právě operace Barbarossa byla jednou z nejvýznamnějších akcí Flaku, který byl na počátku velké vlastenecké války jako jediný schopen zlikvidovat těžké sovětské tanky – to Němce později motivovalo k vytvoření ryze pozemní protitankové verze 8,8 cm Pak 43.

Foto: Creative Commons Úvodní foto: Creative Commons, Bundesarchiv, Bild 101I-724-0135-16 / Briecke / CC-BY-SA 3.0 Autor: Jan Martinec
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články