„Nevezmu si ho,“ postaví si roku 304 hlavu Lucie (asi 284–304), když jí matka (sama z křesťanské rodiny) po otcově smrti vnucuje pohanského nápadníka jenom proto, že je bohatý.
„Své věno rozdám chudým,“ rozhodne se tvrdohlavá dívka a ženicha rázně a jednou provždy odmítne. „Tajně praktikuje křesťanství,“ udá ji ponížený nápadník. „Obětujte ji pohanským bohům,“ přikáže proto rozčilený soudce.
![Silně věřící křesťanka má být odvlečena do nevěstince. FOTO: Spyridon Sperantzas/Creative Commons/CC BY-SA 4.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/07/3-2.png)
Dýky nebo oheň?
Lucie se ale odmítá podvolit jeho rozhodnutí. „Odvlečte ji do nevěstince,“ pokyne nyní soudce svým biřicům. Ti ale nemohou s dívkou ani hnout. Přítomný kat jí proto propíchne hrdlo dýkou. Jiná verze říká, že měla být za své křesťanské vyznání upálena.
![Lucie nakonec umírá ostřím meče. FOTO: Holger Uwe Schmitt/Creative Commons/CC BY-SA 4.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/07/1-46-768x654.jpg)
Ke slovu přichází meč
Jenže plameny ji nestrávily a katovi nakonec nezbylo nic jiného než ji usmrtit mečem. Za svou mučednickou smrt se ocitá mezi svatými. Její jméno Lucie vychází z latinského slova lux, které znamená světlo. Lucie má proto být světlem pro druhé na jejich cestě.