Řím už dnes není středem světa, ovšem v době mocné starověké říše to tak trochu bylo. Když vzniklo ono známé úsloví, skutečně vedly všechny cesty právě tam?
Jak město Řím, jako centrum bohaté Římské říše, postupně roste, rozrůstá se kolem něj i síť menších i větších cest. Jak jinak než pevných a kvalitních, postavených podle těch nejlepších technologií!
Už tehdy se tedy mohlo začít říkat, že všechny cesty vedou do Říma, podobně jako že „všechny řeky plynou do moře“.
Nutné je však připomenout ještě samotný střed města, Forum Romanum, v jehož jihozápadní části nechá římský císař Augustus (27.p.n.l. – 14.n.l.) postavit takzvaný zlatý milník.
K mramorovému sloupu na podstavci se skutečně sbíhají všechny silnice vedoucí do města Říma! A pro přesné počítání jsou na něm zapsány vzdálenosti od jednotlivých římských provincií.
Vidět Neapol a zemřít!
Ani fráze spojená s dalším italským městem není českou specialitou. „Vedi Neapol e poi muori“ se říká i v italštině. Proč se ale právě Neapol spojuje se smrtí?
Co je skutečně pravda, nikdo neví. Jeden vám řekne, že jde tak trochu o slovní hříčku. Muori totiž nejen znamená zemřít, ale jmenuje se tak i malá osada za Neapolí. Příchozí tedy nejprve vidí Neapol a potom Muori.
Také se však říká, že námořníci kdysi přiváželi do přístavní Neapole syfilis a další nemoci, které se nedaly léčit. Proto kdo si přijel prohlédnout Neapol, často se něčím nakazil a zemřel.
Nic krásnějšího už nebude…
Jiná teorie zas vypráví o bývalé věznici na jednom z vrchů u Neapole, obehnané vysokou zdí. Jen z jediné cely bylo vidět na město – té, kam se zavírali vězni odsouzení k trestu smrti!
A v neposlední řadě se rčení jistě může vázat ke kráse města. Kdo již úchvatnou Neapol uviděl, klidně může zemřít, protože takový zážitek už nic v životě nepřekoná.
V každém případě platí, že jet do Neapole se bát nemusíte. Většinou to všichni přežijí.
