„Barbarský pse,“ vyštěkne legionář na germánského bojovníka, který se odvážil až k bráně neředínského tábora. Za svoji opovážlivost zaplatí životem. Zdejší římská posádka má za úkol poradit si s Germány přicházejícími ze severu.
Stejné poslání plní i vojáci, usazení v dalších dvou táborech v Hulíně-Pravčicích na Zlínsku a v Jevíčku na Svitavsku. Olomoucké ležení, objevené archeology v roce 2001, má však punc výjimečnosti.
Jde o nejsevernější pochodový tábor římských vojsk na našem území, který byl zatím objeven.
Chtějí zatarasit cestu
Kolik táborů se kromě neředínského na území Moravy nacházelo? Archeologové mluví celkově až o 25. Množství nálezů napovídá, že zde mohlo přezimovat na 20 000 vojáků, v létě jich tu možná operovalo až 100 000. „V roce 180 n. l.
bylo v dunajském hraničním pásmu 12 legií.
Zvláštní pozornost si zaslouží koncentrace šesti z těchto legií v prostoru dunajského ohybu, se zřejmým důrazem na zatarasení cesty ze střední Evropy do Itálie a Říma,“ popisuje Campbell situaci v době smrti Marka Aurelia (121‒180).
Donucen sjednat mír
Markův syn Commodus (161–192) má pokračovat v jeho tažení, ale ukáže se jako slabý vojevůdce i vládce. Válečné výboje navíc stojí spoustu peněz. Pouhého půl roku po otcově smrti je Commodus donucen sjednat s Germány mír.
Vize na vznik provincie Markomania skončí v propadlišti dějin a římští vojáci odtáhnou nejenom z dobře opevněného z Neředína, ale i z celé Moravy.
