„Dokonce i pyramidy budou blednout před budovami z kamene a betonu, které hodlám postavit,“ říká nacistický vůdce Adolf Hitler a má na mysli také projekt obrovského sjezdového centra v bavorském Norimberku.

„Stavím pro věčnost, protože jsme poslední Německá říše!“ prohlašuje. Právě v Norimberku se už od dob středověku konaly říšské sněmy a vůdce je posedlý sem tuto tradici vrátit.

Strana NSDAP má už od počátku v tomto regionu obrovskou podporu. Vůdce Adolf Hitler (1889–1945) proto vybere Norimberk v roce 1927 za místo pravidelných stranických shromáždění.

Za nejvhodnější považuje planinu ležící na jihovýchodě města ve čtvrti Luitpoldhain. Chce, aby právě tady vznikl obří komplex určený pro pravidelné sjezdy NSDAP a manifestaci stranické moci.

Celý areál má zabírat plochu o rozloze zhruba 1100 hektarů (Václavské náměstí v Praze se rozkládá na ploše něco málo přes čtyři hektary).

Z obří sjezdové haly nezbude nic

Už v roce 1933 začínají před Luitpoldovou arénou první stavební práce. Budování ovšem pokračuje velmi pomalu.

Jedinou dokončenou stavbou nakonec zůstává shromaždiště Zeppelinovo pole s 390 metrů dlouhou a 24 metrů vysokou tribunou, vystavěné v letech 1934–1937. Všechny ostatní budovy se stávají pouhým torzem.

Například z plánované obří sjezdové haly vybudují jenom hrubou stavbu tří ze čtyř podlaží podkovovité budovy.

Špatný materiál nevadí

Objevují se problémy s materiálem. „Použili jurský mramor, velmi měkký vápenec. Moc dobře věděli, že až bude několik let vystaven mrazu a dešti, že se bude jeho povrch zhoršovat a rozpadat. To jim ale nevadilo.

Vše, na čem jim záleželo, byl okamžitý propagandistický účinek,“ vysvětluje současný německý historik Eckart Dietzfelbinger.

Nestačí žula z celého Německa

Jenže po začátku války jsou peníze potřeba jinde než na ohromujících stavbách, a proto rychle docházejí. „Vzhledem k explozivnímu nárůstu nákladů se dokončení areálu stalo neřešitelným problémem.

Platilo to zejména o gigantickém Velkoněmeckém stadionu, což měl být největší stadion na světě pro 400 000 diváků,“ zdůrazňuje Dietzfelbinger. Na obří stadion by se spotřebovalo pět milionů metrů krychlových žuly, tolik se jí nedalo sehnat ani po celém Německu.

K jeho stavbě proto nakonec nedojde. Práce se definitivně zastavují v roce 1943.