Kavkaz – horský masiv mezi Černým a Kaspickým mořem se zapsal do historie již v dávné minulosti. U jeho úpatí se ve starověku vylodili Argonauti, aby zde, v bájné Kolchidě, hledali legendární zlaté rouno.
Na Kavkaze prý trpěl hrdina Prométheus za to, že předal lidem zázrak ohně. Zuřily zde však i boje druhé světové války.
Dějištěm střetnutí mezi elitními horskými jednotkami nacistického Německa a oddíly Rudé armády byl i vysokohorský hotel Prijut 11. Dlouhá desetiletí se jednalo o nejvýše položené ubytovací zařízení v této části světa. Objekt se nacházel v nadmořské výšce přes 4000 metrů.
„Nezvaní hosté“
V roce 1942 se druhá světová válka přiblížila i k masivu Kavkazu. Vše souviselo se snahou hitlerovských vojsk obsadit bohatá ropná naleziště u Kaspického moře.
Do oblasti pronikají německé horské jednotky divize Edelweiss a postupují i směrem k hotelu Prijut 11. Vzhledem k tomu, že v objektu byla v této době jen meteorologická služba, byl Prijut 11 snadno a bez jediného výstřelu obsazen.
„Nezvaní hosté“ využili hotel jako základnu k výstupu na Elbrus – nejvyšší horu Kavkazu, kde byla následně i vztyčena vlajka s hákovým křížem. Hitlerova propaganda této události okamžitě využila a prezentovala ji jako ovládnutí celého pohoří.
Boje o hotel
Rudá armáda se při komplikované vojenské operaci pokusila Prijut 11 dobýt zpět. Němci se však útoku překvapivě ubránili. V rámci této neúspěšné bojové operace zemřelo více než 100 sovětských vojáků.
Hotel Prijut 11 Němci vyklidili až v lednu 1943 v rámci celkového ústupu z Kavkazu.
V únoru téhož roku se k Prijutu 11 vydala skupina sovětských horolezců, která měla za úkol odstranit nacistickou vlajku z vrcholu Elbrusu a popsat škody, které utrpěl hotel během bojů.
Hotel Prijut 11 byl během druhé světové války silně poškozen, avšak definitivní zkáze unikl. V ruiny jej proměnil až požár v roce 1998.
