„Nepřistoupí-li na naši víru dobrovolně, pak tedy násilím,“vyřkne španělský františkánský mnich Diego de Landa ortel nad mayskými domorodci na mexickém poloostrově Yucatán.

Španělský mnich Diego de Landa (1524–1579) nechá Maye viset se svázanýma rukama a na kotníky jim přidá kamenné závaží. Aby dokázal zničit jejich kacířskou kulturu, musí se s ní ale nejdříve seznámit.

Navazuje proto osobní styky s domorodci, kteří mu bezelstně ukážou i posvátné spisy. „Jsou to pověry a ďáblovy lži,“ prohlásí Landa.

Spálí vzácná díla

15. července 1562 se v Mani na poloostrově Yucatán rozhoří hranice. Plameny stravují jeden mayský kodex za druhým. V ohni shoří na 27 kodexů a spousta obrazů.

Co se o mayské kultuře, náboženství a písmu dozví, zachytí Landa ve svém spise Relación de las cosas de Yucatán. Budoucím badatelům tak nabídne záchytný bod včetně mayské abecedy.

Bádání dokáže vzít za správný konec ale teprve v roce 1952 ruský jazykovědec Jurij Valentinovič Knorozov (1922–1999). Vychází z toho, že Landa zřejmě od mayských potomků vyslechne celou abecedu a ve španělštině zaznamenává slabiky.

Imperialisté prý selhávají

 „Znaky slabik se spojují do slov, nebo pomáhají přečíst znaky pro celá slova,“ myslí si Knorozov a dokáže to na mayském kodexu, uloženém od roku 1739 v Drážďanech. Knorozovův objev vychází v časopise Sovětskaja Etnografija.

Nechybí zde ideologicky zaměřená redakční předmluva. Zdůrazňuje, že „sovětský socialistický člověk uspěje tam, kde selhává západní imperialistická věda.“

Objev málem zapadne

Úvod ovšem nadzvedne ze židle britského archeologa Erica Thompsona (1898–1975). Komunistickou rétoriku Thompson ve své recenzi rozcupuje. Kvůli sporům objev málem zapadne, do světa se rozletí až po Thompsonově smrti.

Navzdory rozluštění slabikové abecedy si ale vědci se staršími mayskými znaky dosud nevědí rady.