„Zmenši tělo, budeš míň hladovět!“ Pod tímto heslem se snaží přečkat zimu krtci. Zimní spánek si totiž nemohou dovolit, brání tomu jejich metabolismus, který patří mezi vůbec nejaktivnější mezi savci. A tak šetří energií na provoz těla tím, že zmenšují své mozky a lebky.
Jejich hlavy jsou v zimních měsících v průměru o 11 % menší než v létě. Nezůstane jim to, na jaře opět dorostou. Na rozdíl od lidí mají lebeční kosti i mozek krtka vysokou schopnost regenerace, a to i u dospělých jedinců.
Mezi zvířaty ovšem úplným unikátem nejsou, stejnou metodu využívají i další druhy. Už v polovině 20. století tuto schopnost popsal polský biolog August Dehnel, když si všiml, že se celé tělíčko rejsků se v zimě nápadně zmenšuje. Po něm se také tento jev nazývá Dehnelův fenomén.
![Se zimou bojuje krtek svérázným způsobem. FOTO: Didier Descouens / Creative Commons / CC BY-SA 4.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/11/talpa-europaea-mhnt-768x474.jpg)
Neúnavný apetit
Rejsek má k zimnímu zmenšení stejný důvod jako krtek. Jeho vysoce výkonný metabolismus ho nutí neustále shánět potravu. Denně musí zkonzumovat porci, která odpovídá 80 % až 90 % jeho tělesné váhy.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Jenže při svém jídelníčku postaveném na hmyzu má v zimě problém. A ten řeší zmenšením. Měřením odchycených rejsků biologové zjistili, že rozměry jejich lebky klesnou asi o 15 % procent, ale mozku jakožto vysoce energetického orgánu až dvojnásobně o 20 až 30 %.
Zmenší se i orgány a páteř, tím celková hmotnost. Na jaře, když přibyde potravy, začne rejsek své tělo obnovovat, ale disproporčně. Lebka doroste jen asi o 10%, naproti tomu zbytek tělo až o 80 %.
Důvod zatím není zcela jasný, ale roli bude nejspíš hrát krátký životní cyklus rejska, který se dožívá jen asi 14 měsíců. Další zima ho už tedy nečeká – na rozdíl od krtka, jehož obvyklá délka života je 6 let.
Zima, nebo nedostatek potravy?
V Institutu Maxe Plancka pro behaviorální biologii v Kostnici ale vědce zajímalo, co přesně Dehnelův fenomén u zvířat vyvolává. Je to hlad, nebo nízké teploty? Co vlastně vede k úžasnému mechanismu zmenšování a opětovnému zvětšování těla?
Odpověď na tuto otázku by totiž mohla pomoci přijít mu na kloub a využít ho v lidské medicíně.
Vybrali si dva druhy zažívající období snížené dostupnosti potravy ve zcela odlišných podmínkách – u krtka evropského v zimě a krtka iberského následkem extrémního horka a sucha léta.
Vědci analyzovali jejich lebky z muzejních sbírek, kde byla zvířata uhynulá v různých obdobích roku. A skutečně narazili na rozdíly. Krtek evropský zmenšoval svoji lebku na zimu v průměru o 11 %.
Lebky krtka iberského se naproti tomu nijak neměnily, zůstávaly stejné během celého roku. Rozhodující vliv, který tato zvířata nutí omezit výdej energie, tedy nebude nedostatek potravy, ale spíš chlad.
![Krtek evropský zmenšuje svou lebku na zimu asi o 11 %. FOTO: Didier Descouens / Creative Commons / CC BY-SA 4.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/11/taupe-mhntost199745-skull-768x451.jpg)
Potenciál je velký
Další zkoumání Dehnelova fenoménu je pro medicínu nesmírně lákavé. U člověka, jako u většiny savců, má mozek a lebka v dospělosti jen velmi omezené schopnosti regenerace.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Rozluštění biologických a genetických mechanismů, které umožňují krtkům, rejskům nebo lasicím zmenšovat a pak zase nechat dorůstat mozek a lebku, má obrovský potenciál pro léčbu nemocí jako je Alzheimerova choroba a osteoporóza.