Jeden z nejvlivnějších asijských filozofů v historii si už za svého života získá tisíce následovníků. Z tohoto světa ovšem odejde velmi netradičním způsobem.

Až do svých 28 let žije Mahávíra (asi 599–527 př. n. l.) jako rozmazlený synek bohatých rodičů. V dospělosti se však pozemských radovánek zřekne a vydá se na cestu ke spirituálnímu probuzení.

Netuší, že jednou bude v Indii uctíván hned po Buddhovi (asi 563–483 př. n. l.) jako druhý nejvlivnější myslitel!

Krotí jedovaté hady!

Mladý indický princ vyrůstá za časů prosperity. Přízvisko Mahávíra, jež v překladu ze sanskrtu znamená „Velký hrdina“, dostane údajně během dospívání, když jednoho dne holýma rukama statečně zkrotí jedovatého hada!

Přestože má ve svém paláci, na co si vzpomene, od mládí jej čím dál více láká duchovní dráha. Jednoho dne si ostříhá vlasy, vysvlékne se do naha a opustí rodný dům.

Zanedbává své tělo

Coby obyčejný žebrák cestuje Mahávíra po celé Indii a věnuje se jen meditacím. „Po dvanáct let kráčel asketa Mahávíra nahý po světě a zanedbával své tělo,“ píše se v textech o jeho životě. Přespává venku, opřený o kmen stromu a k jídlu používá jen své vlastní dlaně.

Ve 40 letech prý dosáhne osvícení a začne své myšlenky předávat druhým. Ještě před smrtí si Mahávíra získá na 14 000 následovníků. Ti jej považují za jednoho z džinů, tj. vykupitelů, kteří se pravidelně zjevují na zemi. Proto se také jeho učení nazývá „džinismus“.

Džinisté jsou přísnými vegetariány. Nesmějí zabíjet, ani nijak obtěžovat žádného živočicha. Sebevražda je v džinismu nejen dovoleným, nýbrž záslužným činem!

Také Mahávíra podle tradičních výkladů přestane ve svých 72 letech přijímat potravu a po 90 dnech dobrovolně zemře hlady…