Skip to content

Proč se Československo stalo kovárnou Východu?

Po skončení 2. světové války se svět dělí na dvě poloviny, kapitalistický Západ a socialistický Východ. Napětí mezi oběma tábory stoupá. Po politickém rozchodu následuje i hospodářská roztržka. Západ začíná bojkotovat zboží z Východu a socialistický blok si to rozhodně nenechá líbit…

Hospodářské styky mezi oběma protichůdnými světy se zmenšují. USA a jeho spojenci zavádějí diskriminační opatření vůči zemím Sovětského bloku. Zakazují do nich vyvážet široký okruh výrobků. Zároveň také ruší výhodné celní sazby a bojkotují dovoz ze zemí Východu. Roku 1949 vzniká COCOM (Coordiating Committee for Exports to Communist Areas), komise, která sleduje obchod s evropskými socialistickými státy. Instituce sepisuje seznamy výrobků, jejichž vývoj zakazují. Soupisy platí až do přelomu 80. a 90. let 20. století.

Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin chce mít hlavní slovo i v ekonomice východního bloku.
Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin chce mít hlavní slovo i v ekonomice východního bloku.

Moskevská schůzka udělá pořádek

Socialistické státy se zařídí po svém. Nejdříve mezi sebou uzavírají dvoustranné obchodní smlouvy. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin (1878–1953) je ale přesvědčený, že SSSR musí mít ve východním bloku hlavní slovo i v ekonomice. Na 8. ledna 1949 proto do Moskvy svolává schůzku, která udělá v hospodářských záležitostech jednou provždy pořádek. Vzniká takzvaná Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Účastní se jí zástupci Československa, Polska, Maďarska, Bulharska, Rumunska a SSSR. Později se přidává i Albánie, NDR, Mongolsko a Kuba.

Zasedání výkonné komise Rady vzájemné hospodářské pomoci v Polsku v roce 1964. Na pořadu dne je centrální plánování hospodářství.
Zasedání výkonné komise Rady vzájemné hospodářské pomoci v Polsku v roce 1964. Na pořadu dne je centrální plánování hospodářství.

Příliš velký tlak

Československo má být „kovárnou“ a „strojírnou“ východního bloku, tlačí Stalin na tehdejší komunistické vedení Československa. Náš těžký průmysl dostává za úkol zásobovat ocelí a strojním vybavením ostatní socialistické státy. Má na to dostatek průmyslových továren i kvalifikovaných lidí. Otevírají se odbytiště na stroje a vojenskou techniku, výměnou za to k nám putují potraviny a suroviny. „Partneři z RVHP přitom přeceňovali reálné možnosti československé ekonomiky a vyvíjeli tlak na převzetí těžko splnitelných závazků,“ vysvětluje současný ekonom Václav Průcha.

V roce 1979 vydává SSSR poštovní známku, která připomíná 30. výročí vzniku RVHP.
V roce 1979 vydává SSSR poštovní známku, která připomíná 30. výročí vzniku RVHP.

Hospodaření podle sovětského vzoru

Přechod na řízení hospodářství podle sovětského vzoru nastartuje zasedání ÚV KSČ v září 1951. V letech 1950–1951 se v tehdejší ČSR objevují sovětští poradci. „Měli privilegované postavení, vysoké platy hrazené z čs. zdrojů, ale odpovědnost spočívala i při přejímání jejich doporučení na čs. představitelích, to vedlo k alibismu, odkazování na sovětská doporučení při rozhodování,“ dodává Průcha. RVHP se chlubí svými úspěchy. „V období 1949–1970 se ekonomická úroveň společenství RVHP zvýšila téměř pětinásobně, takže rostla téměř o polovinu rychleji než ve vyspělých kapitalistických zemích a dosáhla přibližně poloviny jejich úrovně,“ tvrdí socialistický ekonom Josef Tauchmann (1926–1983) v roce 1976.

Foto: wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …