Prostovlasé aténské děvče přeběhne ulici. Neobejde se to bez sykotu opodál stojící skupinky mužů. „Stála by za hřích,“ poznamená jeden z nich. Nemá na obličeji závoj, a proto ji všichni považují za lehkou ženu.

Už v období starověku a později také středověku v cca 10. – 13. století prozrazuje pokrývka hlavy o člověku téměř všechno. Tehdy je společensky nepřípustné, aby muž chodil prostovlasý. Na mužských hlavách je k vidění kukla nebo kapuce s rouškou. Bohatí lidé si vážou sametové kapuce pod bradou.

Svobodné lákají na věneček

Mnohem více ale o sobě svojí pokrývkou hlavy říkají ženy. Odhalené vlasy nosí jenom svobodné. Dívky ve věku na vdávání si do vlasů vetknou věneček a případným nápadníkům tak jednoznačně signalizují, že jsou volné.

Zahalení znamená vyšší postavení

Naprosto originálním doplňkem je přitom závoj. Nosit zahalenou tvář se stává výsadou už od starověku. Závoj u ženy znamená, že je počestná a poctivá. Právnický text pocházející z Asýrie ze 13. století př. n. l. dokonce zakazuje lehkým ženám nosit závoj.

Antické ženy také chodí po aténských ulicích zahalené. Pokud ne, muži je považují za prostitutky.

Rouška do čela znamená smutek

Vdané ženy si vlasy zakrývají a dávají tak najevo oddanost svému muži. Oblíbí si hlavně obrovské šátky ze lnu nebo hedvábí, kterými si umí ovinout hlavu elegantně na různé způsoby. Někdy si jimi třeba jenom překryjí hlavu a zachytí je ozdobnou obroučkou. Pokud si stáhnou do čela roušku, říkaly tím svému okolí, že nosí smutek.