Jen o chlup jste se vyhnuli hrozícímu nezdaru? Všechno nakonec dopadlo dobře, i když už to málem bylo jinak? Tak to tedy máte kliku!
Tušíte, proč přirovnáváme štěstí zrovna k otevíracímu mechanismu u dveří? A jak vznikla také jiná zajímavá úsloví?
Klika bez kliky
Je to samozřejmě jinak, tato klika s dveřmi nic společného nemá! Jde pouze o jeden z mnoha příkladů slov či sousloví, která jsme přejali z němčiny. Mít kliku vychází ze spojení „das Glück haben“ a z německého Glück (štěstí) jsme si zkrátka vytvořili „kliku“!
Počeštění tu jako v mnoha jiných případech proběhlo tak dokonale, že pravý původ na první pohled opravdu nepoznáme…
Ty jsi ale trouba!
Označením „trouba“ nikoho nepotěšíme, i když to z ní celkem vtipně a nevinně. Jak ale člověk, který něco pokazil či nepochopil souvisí k přístrojem na pečení?
I tentokrát zdání klame! Když je někdo trouba, nejde o tu o žádné pečení a nakonec ani o troubení, které nám slovo může evokovat také. Trouba ve smyslu hlupák pochází ze staročeského slova „trup“, což znamená špalek či kmen stromu bez větví.
Kdo příliš důvtipu neprobral, připomíná zkrátka kus dřeva! Z „trupu“ vznikne „troup“ a postupně i dnešní „trouba“. A komu se slovo nelíbí, může ho ještě dále upravit na „trumberu“.
Hloupý trouba má tedy stejný původ jako slovo trup, střední část těla bez hlavy a končetin, která špalek připomíná také…
Bereme to „lážo plážo“
Také jste ještě myšlenkami uprostřed léta? Představujete si, jak ležíte rozvalení v písku a nechce se vám vůbec nic? Má skutečně pohodička na pláži něco společné s úslovím, podle nějž něco děláme pomalu, trochu ledabyle a hlavně absolutně bez stresu?
Přestože „lážo plážo“ připomíná „ležím na pláží“, podobnost je čistě náhodná. „Lážo“ pochází buďto z německu „lasch“, což znamená chabý či mdlý, anebo možná z francouzského „lâche“, což se překládá jako volný, nenapnutý či nedbale provedený.
A „plážo“ neznamená nic. To bylo patrně přidáno jen jako rým, aby se to celé hezky říkalo i pamatovalo. Podobně, jako vzniklo třeba „čáry máry“ či „techtle mechtle“.