„Ať za mne prosí Boha, aby mne chránil zejména pak před Francouzem, neboť obávám se velmi toho zla, které téměř každý už tu má,“ píše ze své cesty na přelomu 15. a 16. století slavný malíř Albrecht Dürer.

Nebojí se přitom Francouzů, ale stejnojmenné nemoci, která tehdy hromadně kosí Evropany.

Prosinec 1494. Od návratu mořeplavce Kryštofa Kolumba (1451–1506) a jeho námořníků z Nového světa už uplynulo 21 měsíců. V italském přístavu Neapol se začínají jako mátohy pohybovat francouzští vojáci s hnisavými boláky na nohou i jinde.

„Kdo ví, kde a co chytli,“ odvracejí se od nich s odporem zdejší měšťané. Postižení patří mezi pravidelné zákazníky zdejších nevěstinců. Netuší, že všechno zlo pochází právě odsud. Kolumbovi španělští námořníci tu tráví hezké chvilky s lehkými ženami a nevědomky je nakazí chorobou, kterou si houfně přivezli ze svého výletu na neznámý kontinent.

Poprvé se v Neapoli tato nemoc objevuje v roce 1495.

Vojáci roznášejí chorobu

Když se francouzští vojáci po své invazi v letech 1494–1495 stahují z Neapole, roznášejí nemoc po celé Evropě. Začíná se jí proto říkat francouzská. „Lékařům však bylo zanedlouho jasné, že nemoc nemohla přijít z Francie, kde se nikdy předtím nevyskytla, nýbrž že byla do Itálie zavlečena patrně přes Španělsko z nově objevených zemí na druhé straně oceánu,“ líčí německý autor Richard Lewinsohn (1894–1968). Jenže tou dobou už Kolumbovi námořníci zamířili do Nového světa podruhé, a tak zatím není možné zjistit, jestli nemoc skutečně přichází jako následek mořeplavcovy první výpravy.

První onemocní plavčík

Celé záhadě přijde na kloub teprve po několika letech španělský lékař Rodrigo Diaz de l´Isla. Potvrzuje, že první se nakazil vrchní plavčík Pinzona během první výpravy na zpáteční cestě z Hispanioly (tehdejší název pro Haiti).

Evropa tedy žije v přesvědčení, že zlá choroba k nim připlula s loděmi vracejícími se z Ameriky. Všechno potvrzuje i španělský spisovatel Gonzalo Fernández de Oviedo (1478–1557), který se vše dozví přímo od Kolumba.

Nečekaný nález z Londýna

Ovšem v roce 2010 se objevuje nová teorie, podle které se nemoc na evropském kontinentě objevila už před Kolumbovou výpravou, ovšem ne v takové míře. Tehdy na středověkém hřbitově u nemocnice Panny Marie v Londýně objeví vědci lidské ostatky.

„Bylo zde nalezeno celkem 25 koster s charakteristickou syfilitickou změnou,“ popisuje nález londýnský odborník na kostní tkáně Brian Connell. Kostry pocházejí ze starší doby. U dvou z nich radiouhlíková datace potvrdí období let 1200–1250, dalších pět zase patřilo lidem žijícím v období 1250–1400.

Ukazuje se, že bakterie se vyskytovala v Evropě dávno předtím, než janovský mořeplavec vyrazil se svými loděmi k údajným břehům Indie. Nedosahovala ale rozměrů epidemie.