Přírodní katastrofy a změny klimatu ohrožují také historické a archeologické památky. Vypovídají o tom zprávy z nedávných let. Svědectví o tom uveřejnila například v roce 2014 americká UCS, Unie znepokojených vědců.
Podle jejich zprávy je celkem 30 významných památek na území USA ohroženo přírodními katastrofami a změnami klimatu. Například pobřeží Atlantského oceánu severně od mysu Hatteras v Severní Karolíně je ohroženo vodou.
Hladina moře zde čtyřikrát ročně stoupla nad průměr. Bostonská Faneuill Hall, sloužící jako tržiště a zasedací sál, kde roku 1773 začalo bostonské pití čaje, událost, která nastartovala boj o nezávislost USA, spadá do přílivové povodňové zóny.
Tato zóna zažila za posledních deset let stejně extrémně vysoké přílivy vody jako předtím za celých osmdesát let. Vědci chtěli svojí studií varovat před hrozícím nebezpečím.
Výbuch sopky
Na ostrově Théra (dnešní Santorini) na rozhraní Egejského a Krétského moře vybuchuje v 17. stol. př. n. l. sopka a napáchá škody na vyspělé minojské civilizaci. Část ostrova pohltí moře.
Na zbytcích pevniny zůstane starověké město Akrotiri pohřbené v nánosech sopečného popela a vyvřelin. Zemětřesení a následná tsunami smete roku 373 př. n.
l. z povrchu město Heliké ležící v korintském zálivu na peloponéském poloostrově. Heliké se potopí a na hladině zůstane vidět jenom několik fragmentů staveb. Voda strhne i deset kotvících lodí ze Sparty.
Mizí z povrchu
Mohutné otřesy půdy rozlijí 21. července 365 n. l. masy vody na egyptskou Alexandrii.
Dobová svědectví říkají, že lodě byly smeteny vlnami až dvě míle do vnitrozemí. Voda se zvedla do výše patnácti metrů, podle egyptských kronik byly vody stoupající proti proudu Nilu zaznamenány i v Súdánu. Otřesy půdy v Antiochii (dnešní Turecko) a Sýrii podle dnešních odhadů dosahují v květnu 526 n.
l. více než sedmi stupňů Richterovy stupnice. Voda ve starověkém přístavu Seleucia Pieria se zvedne a zalije město. Jakmile zemětřesení skončí, vypukne ještě požár, který zničí zbytek budov.
